Sedláci se uplynulé století potýkali s rozmary nejen počasí, ale i vládních ideologií

Posledních sto let znamenalo na českém území překotné a výrazné změny i pro zemědělství. Zatímco za první republiky se hospodařilo na více než pěti milionech hektarech půdy, teď je to o víc než milion hektarů míň.

Události ČT: 100 let v zemědělství

Na polích po první světové válce chyběli lidé i zvířata. Zemědělská půda ležela ladem. Na předválečnou úroveň se proto československé zemědělství dostalo až v roce 1925.

Zemědělská činnost využívala i technického pokroku. Na motorový pluh, který se po válce stal pro mladoboleslavskou Škodu důležitou částí produkce směřující i do Francie, ale malí sedláci neměli dost prostředků.

Jejich situaci ještě zhoršila o pár let později hospodářská krize a krátce nato druhá světová válka.

„Němci nám zabrali také řadu hospodářství. Byla na nich nucená vojenská cvičiště. Do řady statků si dosadili vlastní správce,“ uvedla vedoucí oddělení muzeologie Národního zemědělského muzea Lucie Kubásková.

Velké změny po druhé světové válce

Po válce přišla druhá pozemková reforma. Stát zabavil majetek kolaborantům a Němcům a Maďarům v pohraničí. Zemědělství po válce živilo velké množství lidí. V roce 1948 v sektoru pracovalo přes 1,3 milionu lidí, v dalších letech jich pak už nikdy nebylo víc.

S nástupem komunistů k moci pak čekala české sedláky nucená kolektivizace a vznik jednotných zemědělských družstev. Mnozí přišli o zvířata, stroje, ale i půdu.

„Byl jim brán majetek. Někteří se museli vystěhovat. Pozemky byly scelovány a meze rozorávány,“ přiblížila Kubásková.

Po roce 1989 se zase majetek privatizoval. Část se vrátila původním majitelům. „Bohužel jsme se nedokázali dostatečně vyrovnat s některými neduhy, které vznikly v padesátých letech, jako je rozorání mezí a zlikvidování remízků,“ podotkl předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. 

Změně se za století nevyhnuly ani podíly pěstovaných plodin. Zatímco obiloviny jako pšenice, ječmen nebo oves si udržely dominanci přesahující polovinu osevní plochy, dost ubylo plochy určené na pěstování brambor. Zatímco na začátku dvacátých let to bylo zhruba deset procent, v posledních letech se propadly pod jedno procento. Pole naopak častěji pokrývá řepka. Před téměř sto lety byl její podíl jenom kolem 0,1 procenta, v současnosti se pohybuje u 16 procent.

AUTOR afi

zdroj: ČT24, ČSÚ