Růst cen nabírá nečekaně rychlé tempo

Inflaci ženou potraviny, zdražily o 4,8 procenta

Ceny zboží a služeb v dubnu nemile překvapily nejen spotřebitele, ale i ekonomy a centrální banku. Podle včerejší zprávy Českého statistického úřadu stouply ve srovnání se stejným loňským měsícem o 2,5 procenta, nejvíce za posledních sedm měsíců. A to je nebezpečné.

"Mohlo by se stát, že inflace se koncem roku vyšplhá až na čtyři procenta. To je úroveň, kterou jsme naposledy poznali koncem roku 2001," říká Radomír Jáč ze společnosti PPF Asset Management.

Na peněženky spotřebitelů zaútočily hlavně potraviny, které se na rodinných výdajích podílejí asi pětinou. V dubnu meziročně podražily o 4,8 procenta. "Z týdenních čísel, která analyzujeme, jsme sice měli mírné mrazení, ale takový vzestup jsme nečekali," sdělil HN šéf měnové sekce ČNB Tomáš Holub.

Zdraží nájmy i benzin

Je přitom pravděpodobné, že právě potraviny mohou letos inflaci nejvíce postrkovat vpřed.

V jejich cenách se totiž začínají projevovat důsledky mimořádného loňského sucha, které postihlo skoro celou Evropu. Kvůli němu se sklidilo podstatně méně obilí, zeleniny či brambor. "Ceny zemědělských produktů jsou nyní o 15 procent vyšší než ve stejném období loni. To už je nárůst, který těžko mohou zpracovatelé i maloobchodní řetězce vstřebat," upozorňuje David Marek ze společnosti Patria Finance.

Inflaci může letos povzbudit i deregulace nájmů, kterou četná města v lednu odložila na pozdější dobu, připomíná ekonom ČSOB Petr Dufek. A k tomu se přidají ještě cigarety a možná i pohonné hmoty, které už nyní stojí skoro tolik jako v jiných letech během letní sezony.

Kdy ČNB zvedne sazby?

Po zprávě, že inflace v dubnu nepěkně vystrčila růžky, se lidé i firmy musí připravit, že ČNB začne možná už tento měsíc zvyšovat úrokové sazby.

Zvláště když i včerejší zpráva o poklesu dubnové nezaměstnanosti na tříleté minimum 6,8 procenta svědčí o tom, že se ekonomice daří. Poptávka po zboží a službách sílí, ale s ní i tlaky na další růst cen.

Zda se zvýšení klíčové sazby ČNB, která by letos mohla podle ekonomů dosáhnout rovných tří procent, projeví na úročení spotřebitelských úvěrů, není jisté. Banky a splátkové společnosti by totiž mohly tyto zvýšené náklady alespoň zčásti snadno pokrýt ze svých vysokých marží, míní Jáč.

Také lidé, kteří si sjednali hypotéku s pevnou sazbu na delší dobu, mohou být v klidu, tvrdí banky. Alespoň letos. Pokud by však ČNB šla příští rok se sazbou až na čtyři procenta, pak by se také jim splácení prodražilo. U milionového úvěru až o několik set korun měsíčně.

O kolik nakonec peníze letos skutečně podraží, bude záležet i na kurzu koruny. Ta ještě nedávno posilovala o pět až deset procent ročně. Situace se však změnila a její kurz se už čtvrtý měsíc příliš nemění. "Jeho posilování by mohlo české ekonomice letos v protiinflační výzbroji chybět," říká Jáč.