Rozdíl mezi primárním a sekundárním obalem

Potravinářské výrobky živočišného původu musejí být označeny tak, aby bylo zřejmé, kdo je vyrobil, bylo jasné složení výrobku, země původu a samozřejmě i doba trvanlivosti, popřípadě doba použitelnosti. Označováno musí být již od roku 1997 i prodávané výsekové maso, a to nebalené i balené. Pro hovězí výsekové maso pro jeho značení platí od roku 2001 ještě přísnější opatření. U hovězího masa nabízeného kprodeji musí být ještě vyznačeno o jaký druh masa se jedná (zda pochází zmladého skotu, mladého býka, býka, volka, jalovice či krávy), musí dále mít registrační číslo zvířete, číslo schválených jatek, kde zvíře bylo poraženo, datum porážky, stáří zvířete, pokud se jedná o býka, volka či krávu, popřípadě ještě název akreditované laboratoře, jestliže byl starší kus (nad 30 měsíců) vyšetřen na BSE.

Jistý problém se čtením etiket mohou mít zákazníci shorším zrakem, protože na popiscích nebývají použita moc velká písmena. Zákon velikost písma totiž neurčuje.

Ale není obal jako obal. Jelikož se nyní v legislativě objevily pojmy jako obal primární a sekundární, a někomu nemusí být jasné, zda technologický obal masných výrobků je nebo není primární, uvádím, jak se na tuto otázku dívat.

Technologické obaly, tedy přesně "střevo" umělé nebo přírodní, do kterého se obsah výrobku plní (například o různé rolády či uzeniny), nejsou prvními či primárními obaly. Za první obaly lze považovat až obaly, do kterých je hotový výrobek nebo jeho části balen nebo ukládán, jde například o vakuově balené celé a krájené výrobky apod. Za další, sekundární obal, se pak považuje ten obal, do kterého jsou umístěny výrobky či maso vprvním obalu.

Co v této souvislosti asi zákazníky bude zajímat, je to, že povinné údaje označení se uvádějí na prvním i druhém obalu. Pokud se jedná o suroviny, které jsou určeny k dalšímu zpracování, zde se tyto údaje mohou uvádět pouze na druhém obalu.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR