Rolníci nechtějí, aby se půda prodávala cizincům

Tuzemští zemědělci vytáhli do boje proti cizincům, kteří především v pohraničí skupují ve velkém půdu. Chtějí, aby se podmínky, za kterých mohou cizinci státní půdu nakupovat, výrazně zpřísnily a pole mohli získat jenom lidé, kteří na něm mají zájem hospodařit, a ne spekulanti. Agrární komora chce, aby půdu mohli nakupovat pouze cizinci, kteří mají vzdělání a praxi v zemědělství, trvalé bydliště v tuzemsku a aby se zavázali k tomu, že na půdě, kterou koupí, budou aspoň jednu generaci hospodařit. Omezena by měla být také rozloha pozemků, kterou si budou moci rolníci koupit. "Nechceme zakázat prodej půdy, ale chceme zabránit tomu, aby cizinci půdu skupovali ze spekulativních důvodů. Každý ze států v Evropské unii se prodeji půdy do cizích rukou brání," řekl šéf Agrární komory Václav Hlaváček. Zemědělci chtějí, aby o zpřísnění podmínek pro prodej státní půdy jednali poslanci ještě do konce roku. Jenom v pohraničí je devět set tisíc hektarů státní půdy, pět set tisíc hektarů chce stát prodat. Cizince láká to, že zemědělské pozemky jsou v tuzemsku výrazně levnější než v unii. Zatímco v tuzemsku stojí hektar půdy 1500 eur, v unii je to 25 tisíc. Cizinci půdu nakupují navzdory sedmiletému odkladu, který platí po dohodě s Evropskou unií pro prodej půdy a který jim oficiální nákup pozemků neumožňuje. Na Chebsku například Němci vlastní polovinu pozemků, stovky hektarů mají na Znojemsku a Břeclavsku, kde skoupili katastry několika obcí. "Cizinci zakládají v tuzemsku firmy; vloží do ní peníze a jednatelem se stane český občan. To je ale většinou bílý kůň a po čase z vedení zmizí. Půdu také skupují za pomoci realitních kanceláří nebo nakupují restituční nároky. Mají peníze, objíždějí vesnice a platí hned na ruku," řekl předseda zemědělského družstva v Sedlci Jan Hajda. "Je to tichá válka, obcházení Benešových dekretů," tvrdí Zdeněk Šebesta z břeclavské Agrární komory.