Rakousko nechce na práci cizince

Našim jižním sousedům chybí 165 000 pracovníků

Rakousku i při průměrném růstu HDP ročně o 2,5 procenta chybí do roku 2005 zhruba 165 000 pracovních sil. Vyplývá to ze studie, kterou zadal Rakouský institut pro výzkum hospodářství (Wifo). Přesto však naši jižní sousedé nevidí řešení v přílivu zaměstnanců ze zahraničí.

Chybějící deficit lze podle Wifo pokrýt lepším vzděláním a využitím osob, které do pracovního procesu momentálně zapojeny nejsou. To jsou hlavně lidé bez práce, kterých by podle odhadů šlo zaměstnat zhruba 60 000, což je zhruba třetina současného stavu. Dále by mohly "vypomoci" starší osoby, které by obsadily přibližně 40 000 míst, a také ženy (30 000 osob). Institut připouští, že zbývajících 35 000 míst by mohli vyplnit pracovníci ze zahraničí. Nicméně jen krátkodobě. Dlouhodobě vidí institut šanci právě ve zlepšení kvalifikace Rakušanů. Naopak Sdružení rakouských průmyslníků chce po vzoru Německa zavést tzv. zelenou kartu. "Zlatou střední cestu" zastává ministr hospodářství Martin Bartenstein, který je pro "kontrolovaný příliv pracovních sil".

Nejvíce jsou nedostatkem pracovních sil postižené oblasti služeb, které tvoří skoro polovinu "poptávky" (90 000 osob) a telekomunikací (13 000 osob). Pomoc by potřebovaly také turistika, obchod, zdravotnictví a v neposlední řadě i potravinářský, oděvní a stavební průmysl. Naproti tomu podíl pracujících ve výrobní oblasti bude klesat z 28 procent v roce 1999 na 26 v roce 2005.

Velký potenciál vidí vědci ve využití osob ve věku 55 až 64 let. Pokud by se podařilo zvednout kvótu využití těchto osob na úroveň sedmdesátých let, znamenalo by to dodatečných 200 000 pracovníků. Rakouská hospodářská komora (WKÖ) upozorňuje i na fakt, že se EU na svém nedávném jednání ve Stockholmu dohodla na zvýšení podílu zaměstnaných lidí z této skupiny na 50 procent do roku 2010. WKÖ však upozorňuje na nutnou změnu v myšlení podniků a odborů. Posílat starší spolupracovníky do předčasné penze podle WKÖ totiž není strategií pro budoucnost.