PROSTŘEDÍ, ODRŮDA A KVALITA SADBY BRAMBOR

Ing. Jiří Pazdera

ČZU v Praze, Katedra rostlinné výroby

Současný Zákon o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin poskytuje možnost produkovat sadbu brambor pro komerční využití i v nesadbových oblastech. V tomto příspěvku bych chtěl dokumentovat, jak může prostředí ovlivnit kvalitu bramborové sadby.

Pokusy prováděné na demonstračním pozemku AF ČZU v Praze v letech 1993 - 1995 měly za cíl zjistit, jak odrůdy současného sortimentu reagují na přesadbu v degeneračních podmínkách a ověřit možnost produkce vlastní sadby brambor v podmínkách degenerační oblasti pomocí metody letní výsadby. V degeneračních oblastech nejsou optimální podmínky pro produkci zdravé sadby. Je zde daleko vyšší výskyt virových onemocnění, které jsou hlavní příčinou degenerace. Kromě virových onemocnění zde ale také působí degenerace fyziologická (způsobená výsadbou hlíz nevhodného stáří; v našich podmínkách nevýznamná) a degenerace ekologická (zaviněná nevhodnými půdními a zvláště teplotními podmínkami). Degenerace se projevuje snížením výnosového potenciálu odrůd a tedy sadba vyprodukovaná v takové oblasti dává menší výnosy.

Materiál a metoda

Výchozím materiálem byla uznaná sadba stupně Originál získaná v ÚKZÚZ v Lípě u Havlíčkova Brodu. V roce 1993 bylo testováno 49 odrůd a v letech 1994 a 1995 105 odrůd, podle počtu odrůd v SOZ. Část této sadby byla použita na produkci přesadby z jarního sázení a část na produkci přesadby z letní výsadby v červenci. Přesadba byla druhým rokem vysázena na jaře, vždy jarní a letní vedle sebe. Pokus byl založen bez opakování, protože jsme chtěli otestovat veškerý materiál a s opakováními by byl rozsah příliš veliký. Pro posouzení variability velmi dobře poslouží samotné odrůdy. Dále byly pro srovnání použity výsledky staničních zkoušek ÚKZÚZ, prováděné taktéž na demonstračním pozemku AF.

Výsledky

Pro lepší srozumitelnost je porost z přesadby z jarního sázení nazýván jako jarní a porost z přesadby z letního sázení (letní výsadby) jako letní. Výsledky ze staničních zkoušek ÚKZÚZ vysazovaných na pokusném pozemku od roku 1994, jsou nazývány jako OR sadba. % nemocných rostlin udává % vizuálně detekovatelných virových chorob, hektarový výnos je přepočítán z parcelek o velikosti 10 m2.

Rok 1993

Ve výsledcích je velmi dobře patrný rozdíl v % nemocných rostlin mezi porosty z jarní a letní sadby. Porost z letní sadby vykazuje daleko méně nemocných rostlin (2%) než porost ze sadby jarní (26%). Dále si můžeme všimnout, že % nemocných rostlin je nejvyšší u odrůd velmi raných (48%), kdežto u ostatních skupin odrůd je % nemocných rostlin menší (15% u raných, 18% u poloraných a 23% u polopozdních). Také je zajímavé, že % nemocných rostlin je vyšší u odrůd zahraničních (37%) než u odrůd českých (14%). Nejvíce je to opět u velmi raných (61%(zahr.)/35%(čes.). U ostatních skupin odrůd je to pak 20%/10% u raných, 33%/3% u poloraných a 35%/10% u polopozdních. Celkově vychází letní sadba daleko méně nemocná než sadba jarní.

Výnosy v tomto roce jsou vysoké (celkový průměr 43,9 t/ha u letní a 38,6 t/ha u jarní), ale jsou neprůkazně rozdílné. Průkazný rozdíl je pouze u velmi raných. Rozdíl výnosů mezi zahraničními a českými odrůdami je větší pouze u jarní (9,2 t/ha), u letní činí 1,8t/ha.

Závislost výše výnosu na % nemocných rostlin v porostu je střední až vysoká s korelačním koeficientem od -0,49 u raných do -0,82 u poloraných odrůd (průměr -0,69).

Rok 1993 - souhrn odrůd

Rok 1994

Všechny porosty v tomto roce byly virovými chorobami málo postiženy. % nemocných rostlin celkem dosáhlo pouze 5% u porostu z jarní a 1% u porostu z letní sadby. Ani podle skupin odrůd nelze vysledovat nějaký přílišný rozdíl mezi porosty z jarní a letní sadby. Jedině u varianty jarní u velmi raných odrůd je větší rozdíl v % nemocných rostlin mezi českými (4%) a zahraničními (17%) odrůdami. Porost z OR sadby nebyl napaden vizuálně detekovatelnými virózami.

Výnosy v tomto roce byly všeobecně nízké, s průměrným výnosem 12,6 t/ha u porostu z jarní a 16,6 t/ha u porostu z letní sadby. Porost z OR sadby dosáhl průměrného výnosu 29,8 t/ha. U velmi raných, raných, a poloraných odrůd nejsou velké rozdíly mezi výnosem z porostu z jarní a z letní sadby. Velký rozdíl ve výnosech je pouze u polopozdních odrůd, kde výnos u porostu z jarní činil 8,9 t/ha a u porostu z letní 24,9 t/ha. U polopozdních jsou výnosy průkazně rozdílné, u ostatních skupin odrůd jsou neprůkazné. Výnosy porostu z OR sadby plynule rostou od velmi raných (23,8 t/ha) po polopozdní (34,3 t/ha). Rozdíl ve výnosech mezi českými a zahraničními odrůdami byl 4,1 t/ha.

Závislost výnosu na % nemocných rostlin vyšla tento rok nízká s korelačním koeficientem od -0,02 u polopozdních do -0,32 u velmi raných odrůd (průměr -0,10).

Rok 1994 - souhrn odrůd

Rok 1995

Výsledky ukazují, stejně jako v roce 1993, velký rozdíl v napadení mezi porosty z jarní a z letní sadby. U jarní sadby dosáhlo % nemocných rostlin 47%, u letní pak 5%. U jednotlivých skupin odrůd se % nemocných rostlin příliš neliší. Nejvíce nemocných rostlin bylo u odrůd polopozdních (57%) a dále následovaly odrůdy velmi rané s 50%, rané s 47% a polorané s 35%. U poloraných odrůd je v % nemocných rostlin rozdíl mezi českými a zahraničními odrůdami malý (5%), kdežto u velmi raných dosáhl 33%, u raných 42% a u polopozdních 47% ve prospěch českých odrůd. Celkově zahraniční odrůdy byly více napadeny (63%) než odrůdy české (31%).Porost z OR sadby byl i v tomto roce bez detekovatelných viróz.

Průměrné výnosy v tomto roce dosáhly 25,4 t/ha u porostu z letní a 16,9 t/ha u porostu z jarní. Průměrný výnos z OR sadby dosáhl 37,7 t/ha. U všech skupin odrůd jsou průkazně rozdílné. Opět je vidět rozdíl mezi českými a zahraničními odrůdami. U porostu z jarní dosáhl 6,3 t/ha, u letní 2,3 t/ha. U porostu z OR sadby dosáhl rozdíl mezi českými a zahraničními odrůdami 5,6 t/ha.

Závislost výnosu na % nemocných rostlin v tomto roce vyšla střední až vysoká s korelačním koeficientem od -0,50 u poloraných do -0,79 u raných odrůd (průměr -0,66).

Rok 1995- souhrn odrůd

Souhrn výsledků

Podle tříletých průměrů dosáhlo % nemocných rostlin u porostu z letní 3% a u porostu z jarní 28%. Nejvyšší % nemocných rostlin bylo u velmi raných odrůd (39%), potom následovaly polopozdní s 31%, rané s 26% a polorané se 17%. Zahraniční odrůdy degenerovaly více (36%), české méně (20%).

Celkové výnosy za tři roky dosáhly v průměru u letní 24,2 t/ha, u jarní pak 17,9 t/ha. Nejvyšší výnos z porostu z jarní měly polorané odrůdy (23,8 t/ha), nejnižší polopozdní (14,6 t/ha). U letní výnosy s délkou vegetační doby plynule rostou od velmi raných (21,5 t/ha) k polopozdním (27,9 t/ha). Závislost výnosu na % nemocných rostlin má korelační koeficient r = -0,48.

Diskuse a závěry

Z výsledků je patrný velký pokles výnosů u porostů napadených virózami. Úroveň napadení je záležitostí ročníku. Průběh meteorologických faktorů v roce množení sadby a poté v roce výsadby je rozhodující pro vývoj populace vektorů onemocnění, jak to uvádí NOVÁK (1981) a RASOCHA (1995). Dokladem je nízké procento nemocných rostlin v porostu z jarní přesadby v roce 1994, ve srovnání s porosty v ostatních dvou letech.

Velice zajímavé je porovnání úrovně napadení porostu virózami u českých a zahraničních odrůd. Zahraniční odrůdy všeobecně jsou daleko náchylnější k napadení než odrůdy české.

Podle mého názoru je to způsobeno odlišným původem vzniku odrůd. Domácí odrůdy jsou šlechtěné v podmínkách, kde je větší výskyt vektorů a tedy i větší infekční tlak virových chorob. V procesu šlechtění jsou pak citlivé klony vyselektovány. Zahraniční odrůdy jsou šlechtěné v podmínkách s menším infekčním tlakem viróz a tak se některé klony citlivé k virovým chorobám neprojeví a mohou být registrovány jako odrůda. Při výsadbě v domácích podmínkách to samozřejmě nevadí, ale při výsadbě v podmínkách odlišných takové odrůdy virózám více podléhají.

Možnost produkce sadby v degeneračních podmínkách se možná bude zdát mnohým firmám zajímavá. ale výše uvedené výsledky hovoří ve prospěch sadby ze sadbových oblastí. Letní sadba je pouze alternativní možností.

Následující velmi zjednodušené ekonomické vyhodnocení ukazuje, že použití sadby z degeneračních podmínek je neekonomické a zemědělec, který to dělá, tak vlastně okrádá sám sebe.

Pozn. - pro výpočet byly vzaty prům. výnosy za roky 1994 a 1995

- ceny jsou převzaty z KOMODITNÍ STUDIE - Brambory- listopad 1995