Prodej půdy tuzemským zemědělcům by vyřešily dlouhodobé státní půjčky

Vláda bojuje o to, aby ani při členství Česka v Evropské unii nemohli cizinci kupovat zdejší půdu. Tuzemcům ji však neumí prodat a cizinci ji kupují načerno.

Prodej státní půdy vázne. Vláda si přitom jako jednu z priorit pro vyjednávání s Evropskou unií stanovila, že půdu si nebudou moci cizinci koupit ani sedm let po vstupu Česka do společenství. Jenže zatím není schopna hektary udat ani v tuzemsku, což zároveň blokuje činnost Pozemkového fondu. Ten prý nebude mít z čeho platit své zaměstnance. "Začarovaný kruh," říká člen dozorčí rady fondu František Novák.

Od roku 1998 přešlo z fondu do soukromých rukou jen 52 tisíc hektarů, asi desetina z plochy, která je určena k privatizaci. Ministerstvo zemědělství, do jehož kompetence fond patří, vinu za průtahy odmítá.

"Pozemkový fond je časovanou bombou. Jeho aparát pracuje pomalu, důkazem je váznoucí privatizace půdy. Ale nejdůležitější je, že po průzkumu jeho hospodaření je možné čekat obrovský deficit," tvrdí předseda rozpočtového výboru sněmovny Vlastimil Tlustý (ODS). Náměstek ministra financí Tomáš Potměšil tvrdou kritiku fondu odmítá. Průtahy s prodejem půdy mu vadí, ale nemyslí si, že by se jimi vláda zabývala v nejbližší době.

Postiženi se však cítí hlavně domácí podnikatelé. "Nechápu to. Stát přichází o miliardy, a ještě navíc si tu už načerno cizinci půdu stejně kupují," rozčiluje se Michal Pospíšil ze Spolku pro obnovu venkova.

Přimět tuzemské podnikatele, aby si kupovali půdu, by mohly státní dlouhodobé půjčky. Jejich zastáncem je i předseda zemědělského výboru sněmovny, člen vládní ČSSD Jaroslav Palas. "Zatím jsme úřady nepřesvědčili," přiznává.

"Není v našich silách, abychom domácím podnikatelům finančně pomohli při nákupu státní zemědělské půdy. A jsme už úplně bezbranní vůči tomu, když je přes takzvané bílé koně přeplácejí zahraniční kupci," konstatuje Michal Bureš, mluvčí Pozemkového fondu.