Příspěvek vládního zástupce v Konventu, místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcích Jana Kavana na zasedání Konventu dne 6. června 2002

Od přijetí Amsterdamské smlouvy se podstatně zvýšil význam jednoho z cílů Unie, kterým je vytvoření zóny svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. V souvislosti s nadcházejícím rozšířením Unie se důležitost tohoto cíle ještě zvyšuje a já velmi pozitivně vnímám odhodlání ke změnám a k výraznému posunu v této oblasti. Přesun některých politik ze III. pilíře do I. pilíře, ke kterému došlo po přijetí Amsterdamské smlouvy, měl za následek některé pozitivní dopady a to zejména pokud jde o právní nástroje, institucionální zabezpečení a praktickou aplikaci legislativních procedur. Komunitarizaci politik části III.pilíře považuji za důležité a za velmi žádoucí. Odstranění vnitřních hranic Unie a svoboda pohybu klade zvýšené nároky na zajištění bezpečnosti občanů Unie a potírání kriminality. Rozvíjející se spolupráce v rámci Europolu je v tomto ohledu velice vítaným krokem vpřed. Spolupráce v této oblasti je ve společném zájmu všech evropských států.

Velmi také podporuji vytvoření společných policejních jednotek určených k ochraně vnější hranice EU. Vítaným krokem je dohoda ministrů vnitra členských a kandidátských zemí z minulého týdne na budování evropské hraniční policie proti organizované kriminalitě. Je však třeba se zamyslet nad některými institucionálními otázkami spojenými s demokratickou kontrolou případných společných operačních aktivit Europolu a národních policejních sborů. Pokud budou Europolu přičteny operativní pravomoci, pak by měla být činnost operativních jednotek podrobena obdobné soudní kontrole ze strany národních soudů, jak je tomu u národních policií. Podporuji také prohloubení spolupráce v imigrační a azylové politice a její propojení s dalšími relevantními iniciativami a aktivitami EU, jaké představují např. politika zaměstnanosti a ochrana základních svobod a práv. Cílem provázanosti vyjmenovaných politik je zajistit jak ekonomický růst, tak vysoký stupeň ochrany práv občanů a současně garantovat plnou integraci azylantů do společnosti. Pro realizaci tohoto cíle je nezbytná plná harmonizace legislativy EU, například přesné definování evropského azylového statutu.

Občané nezískají pocit svobody, bezpečí a spravedlnosti bez snadnějšího přístupu k soudům v jiných členských zemích, na což navazuje i plynulé uznávání soudních rozhodnutí vydaných v jiném členském státě. Přímější přístup k Soudnímu dvoru ES musí být jedním ze základních symbolů posunu ke spravedlivější Evropě. Zastávám názor, že spolupráce a integrace v oblasti justice a vnitra by měla významně pokročit v oblasti azylové a imigrační politiky, boje s organizovaným zločinem, kontroly vnějších hranic Unie a soudní spolupráce v trestních a v občanskoprávních věcech a měly by se na ní podílet všechny členské státy.