Praha doufá, že smlouva o hospodářském prostoru se nezpozdí

Praha doufá, že Lichtenštejnsko nakonec podepíše dohodu o rozšíření Evropského hospodářského prostoru (EHP). Knížectví dnes její uzavření zmařilo kvůli historickým sporům s Českem a Slovenskem. Ministr zahraničí Cyril Svoboda odmítl Lichtenštejnsku ustupovat v otázce deklarací připojených ke smlouvě. Zároveň uklidňoval, že pozdější uzavření smlouvy o EHP by pro české obchodníky nemělo fatální důsledky.

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru by měla od 1. května příštího roku vytvořit mezi rozšířenou Evropskou unií a Lichtenštejnskem, Norskem a Islandem prostor volného obchodu s výjimkou zemědělských komodit. Nyní je rozšíření tohoto prostoru k 1. květnu 2004 - datu rozšíření EU - ohroženo.

"Podnikatele to neohrozí... Je to otázka třeba nějakých výhodnějších cel nebo něco podobného, ale není to nic, co by nějakým způsobem mělo likvidační dopad," řekl šéf české diplomacie novinářům.

Lichtenštejnsko chtělo ke smlouvě o Evropském hospodářském prostoru připojit deklaraci, podle níž všichni signatáři dohody uznávají, že knížectví bylo a je nezávislý suverénní stát, který byl během obou světových válek neutrální. Pro Prahu je takové prohlášení nepřijatelné. Vnímá je jako předběžnou podmínku před navázáním diplomatických styků. Česko totiž dodnes s knížectvím diplomatické styky nemá.

"Jsme připraveni navázat diplomatické styky s Lichtenštejnskem, ale bez jakýchkoli podmínek a jakékoli prohlášení s tím spojené nemá pro nás žádné právně závazné účinky," řekl Svoboda. Zdůraznil, že nejde o dvoustranný česko- lichtenštejnský problém, ale záležitost celé Evropské unie.

Někdejší Československo nemělo diplomatické vztahy s Lichtenštejnskem do roku 1938, pak načas zastupovala zájmy knížectví v tehdejším Československu Švýcarská konfederace.

Pozadím sporu ovšem je konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů, zejména na Moravě, na základě Benešových dekretů po druhé světové válce. Hodnotu zabavených nemovitostí a movitostí odhaduje princ Nikolaus von Lichtenstein, velvyslanec své země při EU, na sto milionů eur. Považuje český postup za neoprávněný, protože zmíněné dekrety se měly týkat Němců, ne lichtenštejnských občanů.