Požadavky EU jsou jasné. Stihne jim stát vyhovět?

Pokud chce Česká republika za rok dostat doporučení, že je připravena na vstup do EU, musí výrazně pokročit v několika důležitých oblastech. Ty vymezuje jeden z dokumentů letošní hodnotící zprávy Evropské komise. Kromě dokončení reformy státní správy Brusel požaduje plán pro restrukturalizaci ocelářství, harmonizaci daní, hlavně nepřímých, informační systémy v oblasti cel, sladění zákona o České národní bance s evropským právem a definování kompetencí mezi centrálními a regionálními orgány. "To jsou naprosté priority," uvedl velvyslanec Evropské komise v Praze Ramiro Cibrian. Reagoval tak na otázku, čemu by se Česká republika měla věnovat během následujících dvanácti měsíců, které rozhodnou o tom, zda země vstoupí do unie počátkem roku 2004. Vládní úředníci a vyjednavači s Bruselem deklarovali, že posudek komise vytyčil priority, na které se zaměří. Mnohé z vyjmenovaných oblastí jsou však dlouhodobým problémem, který naráží na rozdílné představy jak uvnitř parlamentu, tak ve vztahu k unii jako takové. Čeští politici se například dosud nedokázali s unií dohodnout na tom, jak by měla vypadat záchrana ostravských hutí a jak velkou dotaci je možné ocelářům poskytnout. Unie odmítala dosavadní plány kvůli tomu, že ministerstvo průmyslu nedokázalo obhájit přínosy plánovaných dotací pro dlouhodobou životaschopnost odvětví. V Bruselu má na toto téma za dva týdny jednat ministr průmyslu Miroslav Grégr. Unii také vadí přetrvávající napětí mezi vládou a kraji, vyplývající ze sporu o množství peněz, které regiony dostanou, a o to, do jaké míry o nich budou samy rozhodovat. Hejtmani si stěžují, že pro příští rok dostali sice 77 miliard korun, ale sami budou moci nakládat jen se zhruba deseti miliardami. To hejtmani považují za omezování pravomocí, pro které byly kraje zřízeny. Značně citlivá je oblast daní. Nejproblematičtější je spotřební daň, kde se Česká republika musí s unií dohodnout, zda bude moci odložit její zvyšování. V parlamentu je nyní zákon, který předjímá, že se unii podaří přesvědčit, a například diskutované zdražení cigaret se odloží na rok 2007. Brusel mezitím přišel s návrhem odložit zvyšování těchto daní o tři roky, česká vláda však chce pět let. I když dokončení justiční reformy nebylo v dokumentu komise označeno přímo za urgentní, i tato otázka patří mezí neustále zdůrazňované požadavky. Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš připustil sice, že hodnotící zpráva je letos k české justici přívětivější, ale našel v textu chybu. "Jedna z nesprávných informací je mimořádně zásadní a mohla by i narušit ten celkový dojem," řekl k pasáži zprávy, podle níž může ministr spravedlnosti odvolat soudce. Čeští soudci jsou přitom podle ústavy n eodvolatelní.