Potravináři chtějí jasná pravidla IPPC

Zásadní výhrady mají potravinářské podniky vůči současnému znění zákona o integrované prevenci znečištění (IPPC), který ukládá podnikům od určité velikosti zajistit si do 30. října příštího roku integrované povolení nezbytné k jejich další existenci na trhu. Podle Josefa Sajdla, vedoucího legislativního oddělení sekretariátu Potravinářské komory ČR, jsou přitom podmínky IPPC velmi nejasné. Ministerstvo zemědělství například podle něj zveřejnilo počty potravinářských podniků, kterých se povinnost zažádat o integrované povolení týká.

„My si ale vůbec nejsme ani jisti tím číslem (počtem podniků), protože není jasné, zdali ty podniky pod zákon spadají či nespadají. V zákonu vidíme především dva zásadní problémy. Hovoří se v něm například o tom, že rozhodujícím kritériem pro podání žádosti o integrované povolení je projektovaná kapacita, ale směrnice EU hovoří jak o projektované, tak i skutečné kapacitě. Dle našeho názoru podnik nemůže být sankcionován na základě toho, co vlastně nedělal. Druhým velkým problémem jsou takzvané směsné výrobky, kdy je příslušný výrobek zčásti živočišného a zčásti rostlinného původu a není jasné, jak bude postupovat Česká inspekce životního prostředí. Snažili jsme se s ministerstvem životního prostředí domluvit, že pokud výrobce používá již zpracovanou surovinu živočišného původu, třeba šunku, měl by být výrobek posuzován jako neživočišná výroba. Žádná z našich připomínek ale dosud vyslyšena nebyla,“ konstatuje Sajdl.

Zákon navíc podle něj naprosto opomíjí princip vyjednávání, který je jasně zakotven ve Směrnici, podle níž by měl být s výrobcem veden dialog, a dává také nepřiměřenou volnost krajským úřadům v jeho výkladu. To v praxi znamená, že při posuzování žádostí o integrované povolení postupují jednotlivé krajské úřady rozdílně.

Podle prezidenta PK Jaroslava Camplíka požaduje PK, aby ministerstvo životního prostředí vydalo nějakou zcela jasnou výkladovou vyhlášku, jak bude při posuzování žádostí postupováno. „My chceme jasná pravidla. Jak je to s kapacitou, jak je to se zařazením výrobků a jaké jsou termíny pro krajské úřady, do kdy se musí vyjádřit, a zdali, pokud se nevyjádří, se má žádost za schválenou,“ shrnuje prezident. Právě stanovení termínů je podle Sajdla další důležitou připomínkou Komory. „Když podnik zažádá o integrované povolení, a úřad po něm bude chtít další a další dokumenty, může se v krajním případě proces protáhnout i na několik let,“ upozorňuje na možná rizika.

Pokud tedy v říjnu příštího roku dojde k uzavírání některých potravinářských provozů, bude si za to podle Camplíka moci ČR sama. „Protože si nestanovila jasná pravidla,“ zdůrazňuje prezident Potravinářské komory.