Postupná eroze ničí pole hůř, než stoletá voda

Říká to Michal Pospíšil, tajemník Asociace soukromého zemědělství a vedoucí programu Škola obnovy venkova.

Pozemkové úpravy jsou podle Michala Pospíšila, tajemníka Asociace soukromého zemědělství, klíčem k tomu, aby podnikatelé na venkově nebyli tolik vystaveni ničivým rozmarům přírody.

OTÁZKA: hn: Mohou úpravy povodním skutečně zabránit?

Ekologické úpravy zabrání třeba lokálním povodním, o nichž se tolik nepíše. Možná ještě důležitější je, že omezí vodní a větrnou erozi. Ta už desítky let odebírá kvalitní půdu z polí. To je z ekonomického hlediska pro naše zemědělství horší než stoletá voda.

OTÁZKA: hn: Tvrdíte, že na úpravy je ročně třeba pět miliard korun. Kde je má stát vzít?

Část peněz je potřeba na přípravu konkrétních projektů úprav, jež zahrnují i vyřešení vlastnických vztahů k jednotlivým pozemkům. To představuje asi jednu a půl miliardy korun. Druhou část tvoří náklady na provedení úprav.

Stát musí změnit dosavadní přístup, kdy úpravy má na starost jen Ministerstvo zemědělství. To dost prostředků nemá. Stejný zájem na úpravách ovšem přece musí mít také ministerstva pro místní rozvoj a životního prostředí. Ať spojí síly a financují úpravy společně.

OTÁZKA: hn: Vyplatí se taková investice?

Jistě. Zaprvé částečně omezí či zabrání devastaci venkova i měst přírodními živly. Za druhé v jejich rámci bude také dokončeno vracení majetku původním vlastníkům. A dodržování vlastnických práv je přece základem pro rozvoj podnikání.

V neposlední řadě při úpravách a následné údržbě krajiny najde zaměstnání spousta lidí, kteří by třeba jinak na venkově ani živobytí nenašli. Je to vlastně i podnikatelská příležitost.

OTÁZKA: hn: Dostanou kvůli povodním úpravy teď větší podporu, nebo je naopak zbrzdí nedostatek peněz?

Peníze hledejme jak ve státním rozpočtu, tak v podpůrných programech Evropské unie. Mimochodem - Brusel dobře sleduje, zda úpravy financujeme i sami a nespoléháme jen na dotace z unie. To má vliv na výši jeho podpor.