Portugalsko nejvíce vydělalo na vstupu do sjednocené Evropy
25.04.2001 | Hospodářské noviny
Zásadní zlomy prodělalo Portugalsko v posledních desetiletích dva: v roce 1974 byla svržena fašistická diktatura Antónia Salazara a v roce 1986 se tato země připojila ke sjednocené Evropě. Důsledky prvního kroku jsou zřejmé - v zemi byla nastolena vláda zákona a bylo zavedeno demokratické zřízení. V hospodářské oblasti ale k výraznějšímu pokroku nedošlo, protože ihned po revoluci se k moci dostala levice, která znárodnila banky, pojišťovnictví a průmysl. Tento neblahý stav trval až do června roku 1989, kdy parlament schválil soubor ekonomických reforem, po nichž v zemi začalo vznikat tržní prostředí.
Situace byla o to složitější, že Portugalsko bylo významnou koloniální říší, která se však po 2. světové válce rozpadla. To znamenalo citelnou ztrátu odbytišť a zároveň i omezení přísunu levných surovin. Celkově však lze prvních několik let po svržení diktatury charakterizovat jako úspěšné období.
V této nelehké době však probíhal i proces, který Portugalsko ovlivnil ještě více. Tím je míněno zapojení do sjednocené Evropy, které je často uváděno jako příklad pro dnešní kandidátské země. Proto je pro nás důležité vědět, jak se západní část Iberského poloostrova s tímto komplexem problémů vyrovnala. Zde je nutno se soustředit na ekonomické otázky, protože politická dimenze nabývá na významu až dnes, kdy se v Evropě diskutuje o společné ústavě či posílení jednotných institucí, přičemž řešení je stejně otázkou budoucnosti. Portugalsko nejvíce vydělalo na své zaostalosti, kvůli čemuž dodnes získává obrovské finanční injekce z Bruselu, tvořící 12 procent státního rozpočtu. Jenom ve fiskálním období 1994 - 2000 se jednalo o částku 18 miliard eur, určených na vybudování infrastruktury. I díky nim se HDP na hlavu zvýšil z 56 na 72 procent průměru EU. Až do roku 2006 bude země dále ročně dostávat 3,8 miliardy eur. Za přispění těchto prostředků vzniklo 110 tisíc pracovních míst a nezaměstnanost proto v této desetimiliónové zemi činí pouze čtyři procenta. Přírůstek HDP byl od roku 1994 vždy o přibližně jedno až dvě procenta vyšší než v celé EU (mezi 2,9 a 3,9 procenta), ale tento trend se loni zastavil. Reálné příjmy obyvatel se však zvyšovaly o mnoho rychleji, a proto se podařilo výrazně snížit nerovnost mezi Portugalskem a ostatními zeměmi unie. Nutnou podmínkou byl stabilní směnný kurs, jak ukazuje příklad Řecka, kde se kvůli vysoké inflaci příjmové rozdíly prohlubovaly. Je zajímavé, že v období kolem vstupu (a několik let po něm) v Portugalsku nerostly ceny a obyvatelé neopouštěli zemi, jelikož do ní přišli investoři z ostatních států EU. Přestože se v zemi nekonal hospodářský zázrak, lidem se tam nyní žije o moho lépe než před vstupem do unie. A to je zřejmě nejsilnější poselství pro nás.
Další články v kategorii Zemědělství
- Budoucnost českého včelařství: ministerstvo otevírá platformu pro řešení klíčových výzev (03.05.2026)
- CIS platba na telata masného typu (02.05.2026)
- Jarní mrazy v plném květu: část sadů se podařilo uchránit (30.04.2026)
- Sledování vazeb mezi členy rodinných farem v ČR je podle názoru Evropské komise příliš přísné (30.04.2026)
- Požár v obří líhni Agrofertu: Z budovy pro miliony kuřat musely prchat desítky lidí (29.04.2026)
- Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu (28.04.2026)
- Bluetongue: období sezónně prosté KHO pomalu končí (28.04.2026)
- Z Česka bude možné vyvážet hovězí a vepřové maso do Singapuru, uvedli veterináři (28.04.2026)
- U Utína na Havlíčkobrodsku je nová vinice, majitelé budou hrozny sami zpracovávat (28.04.2026)
- Polovina území ČR trpí silným půdním suchem, i kvůli suché a teplé zimě (28.04.2026)

Tweet



