Polští pěstitelé jablek nepříjemně šlapou na paty
17.06.2002 | Hospodářské noviny
Polská konkurence nepříjemně šlape na paty
Do složité situace se dostali domácí pěstitelé jablek. Loňská nadúroda v Polsku se odrazila v nebývalém exportu tohoto druhu ovoce do všech okolních zemí, Česko a Slovensko nevyjímaje. "Polské sadařství se obrovsky rozrostlo a navíc cena jablek je ve srovnání s naší zhruba poloviční," konstatoval ředitel společnosti s ručením omezeným Sady Životice Dušan Kokoška.
"V uplynulých deseti letech jsme podobnou situaci zažili třikrát. Uvědomili jsme si, že musíme změnit zejména model naší obchodní činnosti, když už nemůžeme očekávat nějakou formu státní ochrany trhu. Proto se začínáme orientovat na přímé dodávky do sítí velkých obchodních řetězců a omezujeme kontakty s tuzemskými odbytovými družstvy," pokračoval.
Životičtí nyní prodávají pětinu své produkce do středisek Makra po celé Moravě, pro nadcházející sezónu vyjednávají rovněž smlouvy se společností Tesco. Na 73 hektarech intenzívních sadů ročně vypěstují 1500 až 2300 tun jablek, což odpovídá podílu na domácím trhu ve výši sedmi až osmi procent. Firma, která funguje deset let, vynakládá rovněž značné prostředky na lepší technologické a strojové vybavení. Ve skladech s regulovanou atmosférou a ultranízkým obsahem kyslíku, kde se doba skladovatelnosti pohybuje kolem 310 dnů, může uložit až tisíc tun plodů.
Náklady na pořízení technologie činily osm miliónů korun, další milióny korun firmu stojí odrůdová přeměna sadů ve prospěch jabloní Golden Delicius a dalších, trhem požadovaných odrůd. Letošní investice ve výši kolem tří až pěti miliónů korun jsou určeny na nákup nové třídicí linky.
"Zatím jsme se dostali z hlediska produktivity na 75 procent úrovně ovocnářů z vyspělých zemí Evropské unie. Nemám obavy, že bychom na otevřeném evropském trhu neobstáli, pokud nám malinko pomůže i stát svou dotační politikou. Bohužel už dnes je naším handicapem skutečnost, že nevlastníme všechny pozemky. Tři pětiny nadále patří státu v důsledku zablokování pro budoucí výstavbu komunikací. Na tyto plochy, které jsou pod kuratelou roční výpovědní lhůty, pak nemůžeme získat nenávratné státní dotace. Obnovovat porosty proto musíme z vlastních, omezených zdrojů," posteskl si Kokoška.
Další články v kategorii Zemědělství
- Sklizeň křenu negativně ovlivnilo sucho (10.11.2026)
- Nový klientský portál usnadní zemědělcům, potravinářům či myslivcům komunikaci se SVS (10.11.2026)
- Krmiva pro psy a kočky z Německa obsahovala nadlimitní množství enterobakterií (09.11.2026)
- Mladí chovatelé na soutěži v neměckém Laasdorfu (09.11.2026)
- Bavlna rodinu nezachrání. Zákaz opia připravil afghánské farmáře o příjmy (09.11.2026)
- Sklizeň vína ve Francii bude podle odhadů letos vyšší, ale zůstane pod průměrem (06.11.2026)
- Hrabošů na polích v říjnu přibylo, situace je druhá nejhorší za pět let (06.11.2026)
- Plemenáři se kvůli šetření sloučí s veterináři. Kolik peněz zbude, není jasné (06.11.2026)
- Zemědělské firmě Zevos z Uherského Hradiště loni klesly tržby, zisk navýšila (06.11.2026)
- Zvýhodní se v posledním kole podpory investic velké a jen připravené projekty? (06.11.2026)

Tweet



