Pěstitelům brambor na Vysočině zatím sucho moc neškodí, brambory teprve sázejí

Pěstitelům brambor na Vysočině zatím sucho tolik neškodí, protože brambory ještě sázejí. Někde v kraji je začali sázet počátkem tohoto měsíce, jinde kvůli předchozím nočním mrazům koncem minulého týdne. Poslední dny se tyto práce rozběhly na plné obrátky, řekl dnes ČTK předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Na Vysočině byla vloni víc než třetina českých polí s bramborami, v kopcovitém kraji se pěstují hlavně později sklízené odrůdy.

"V počátečních fázích u brambor není ten problém takový, protože pro první týdny brambory vodu tolik nepotřebují. Spíš se jedná o to, aby byly vhodné půdní podmínky pro výsadbu a ty teď jsou," řekl Králíček k dopadu nynějšího sucha na tuto plodinu.

V oblastech, kde pěstují rané brambory, tedy hlavně na jižní Moravě a v Polabí, začalo sázení začátkem března, asi o týden později než před rokem. Podle předsedy svazu to není nic neobvyklého, stejně jako dubnová výsadba na Vysočině. V tomto kraji by mohla mít řada podniků brambory na polích do konce tohoto měsíce, když jim bude přát počasí. "Ti, kteří to nestihnou, obvykle končí v první dekádě května," dodal.

V regionech, kde se pěstují hlavně rané odrůdy, by se sklizeň prvních letošních brambor mohla posunout do začátku června. "Byly nízké teploty a růst hlíz nebyl tak intenzivní. Může tam být určité zpoždění, ale v řádu dnů," řekl Králíček. Minulá sklizeň začala koncem května.

Počasí posledních dvou až tří měsíců způsobilo, že na značné části území republiky se postupně rozvinulo velice intenzivní půdní sucho. Podle webu Intersucho je nejhorší situace proti průměrnému stavu v Kraji Vysočina, ve Zlínském kraji, v širší oblasti Jeseníků i podhůří a v Pardubickém kraji. Sucho však zasahuje víceméně do všech krajů.

Brambory v Česku loni podle Českého statistického úřadu pěstovaly zemědělské podniky na 22.747 hektarech polí, na Vysočině z nich bylo 7973 hektarů. Brambor se celkově urodilo 655.500 tun, z jednoho hektaru zemědělci v průměru sklidili 28,8 tuny.

Pro pěstitele byla poslední sezona vzhledem k farmářským cenám horší než ta předchozí. Při prodeji ve velkém nyní za kilogram brambor dostávají zaplaceno průměrně okolo pěti korun, což podle Králíčka kopíruje cenu, která je teď například v Německu. O rok dříve dostávali za kilogram brambor osm korun. Uvedl, že se změnila situace na trhu.

Vloni se zvětšily plochy s konzumními bramborami v Evropě a výnosy byly celkem dobré. Po řadě let stoupla rozloha polí osázená bramborami i v ČR. Množství tuzemských brambor ve skladech se už tenčí. Ze zahraničí se teď do ČR podle předsedy svazu v průměru dováží okolo 15.000 tun konzumních brambor měsíčně, hlavně z Německa a Francie. České brambory pokrývají tuzemskou spotřebu dlouhodobě přibližně ze 70 procent.