Pěstitelé asi budou evidovat užití přípravků k ochraně rostlin elektronicky

Pěstitelé nebo botanici budou zřejmě muset začít evidovat elektronicky používání přípravků na ochranu rostlin. Vyplývá to z novely o rostlinolékařské péči, kterou v úvodním kole schvalování podpořila Sněmovna na závěr dnešního jednacího dne. Před dalším projednáváním normu posoudí zemědělský výbor dolní parlamentní komory, dostal na to přes odpor opozice 30 dní místo obvyklých dvou měsíců.

Koalice chce novelu využít k úpravám dalších zákonů včetně potravinářského, uvedl poslanec ANO David Pražák. Podle něj je třeba, aby změny platily od letošního 1. července. Proti rozšiřování novely například o veterinární zákon bez řádného předjednání se postavili bývalí ministři zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a Petr Bendl (ODS).

Novela připravená ještě vládou Petra Fialy (ODS) vychází z unijní úpravy, která ukládá povinnost vést záznamy v elektronické podobě pro všechny profesionální uživatele přípravků na ochranu rostlin. Informaci mají poskytnout Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ) nejpozději do 30 dnů ode dne použití přípravku.

Záznamy v elektronické podobě budou muset nově nahrávat i zemědělští podnikatelé obhospodařující alespoň 200 hektarů půdy. "Cílem je získání dat za účelem provádění cíleného monitoringu zbytků přípravků v pitné vodě správci vodních zdrojů," uvedlo ministerstvo zemědělství.

Návrh také rozšiřuje možnosti získání kvalifikace pro výkon odborných rostlinolékařských činností ve státní správě. Dosud to bylo podmíněné získáním speciálního vzdělání nebo profesní kvalifikací, což ale odrazovalo potenciální zájemce od nástupu na místa, která speciální vzdělání vyžadují. Nově má být získání odborné způsobilosti rostlinolékařů možné formou specializované odborné průpravy organizované ústavem.

Novela rovněž upravuje pravidla pro ministerstvo zemědělství, ÚKZÚZ a další instituce, jak řešit mimořádné události vyvolané působením škodlivých organismů, které ohrožují životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Zákon navrhuje zavést systémový přístup při řešení mimořádných událostí způsobených škodlivými organismy, který by fungoval podobně jako při likvidaci ohnisek nákaz zvířat podle veterinárního zákona a měl by navazovat na pohotovostní plány.

Čeští zemědělci podle dat ministerstva zemědělství snížili v uplynulých letech od roku 2015 do loňska spotřebu přípravků na ochranu rostlin o více než 2,5 milionu kilogramu. V roce 2014 jich spotřebovali 13,1 milionu kilogramů, předloni to bylo 10,5 milionu kilogramů. K poklesu přispělo šetrnější obhospodařování zemědělské půdy a celoevropský zákaz některých látek.

Zemědělské organizace včetně Agrární komory poukazují na to, že omezování povolených účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin snižuje jejich účinnost proti škůdcům.