Peníze za prodej 70 tisíc tun pšenice Bělorusku přijdou až za pů

ZN 31.1.2000

Peníze za prodej 70 tisíc tun pšenice Bělorusku přijdou až za půl roku

Česká strana už uzavřela s Běloruskem první polovinu kontraktu na vývoz 140 000 tun pšenice. Na nákup obilí půjčí běloruské straně Česká exportní banka. Zatím byla podepsána smlouva na financování prvních 70 000 tun, které Státní fond tržní regulace hned uvolnil.

Praha - Fond tržní regulace se v současnosti snaží domluvit podmínky pro export dalších 70 000 tun obilí. »Vždy musíme mít na zřeteli, o co má kupující zájem. Běloruská strana chtěla potravinářskou pšenici a krmné obilí. Zatím byly připravené dvě individuální smlouvy s finanční částkou zhruba sedm milionů dolarů. První dvě smlouvy se týkaly potravinářského obilí. Jestli budou připravené další kontrakty na krmné obilí, nic nebrání uzavření dalších smluv,« řekla náměstkyně generálního ředitele České exportní banky Miroslava Hrnčířová. »Podporujeme vývoz zboží, vyrobeného v České republice. Nemůže jít proto o barterový obchod, kdy se zboží mění za jiné zboží,« dodala Hrnčířová. Pokud jde o dobu splatnosti, podle mezinárodního standardu se pohybuje do šesti měsíců. U krmného obilí může být tento cyklus prodloužen až na jeden rok. »Uvažovali jsme o termínu kratším než jeden rok,« konstatovala Hrnčířová. Banka poskytla půlroční úvěr a v okamžiku vývozu dostane exportér AGF Trading zaplaceno. Běloruská strana má svůj dluh zaplatit během půl roku. »České exportní bance nic nebrání, aby i dalším zájemcům pomohla vývozy zemědělských komodit uskutečnit,« řekla Hrnčířová. Tyto obchodní transakce mohou být pro vyvážející firmy zajímavé nejen z důvodu jištění státní banky mezinárodní pojišťovací organizací EGAP, ale úvěry bývají o jedno až dvě procenta úročeny výhodněji. »Jsme povinni poskytovat úvěry krátkodobého charakteru za cenu, která není nižší než cena zdrojů, kterou platíme na mezinárodních trzích. Žádná dotace ze státního rozpočtu do vyrovnání rozdílu nemůže vstupovat. Výhodnost transakcí se odvíjí od toho, jak se nám podaří dosáhnout agresivního ocenění půjček, které my získáváme. Jako státní instituce nevytváříme žádnou dividendovou ziskovou marži. Zdroje, které získáme, můžeme ale postoupit dál. Podle toho, jak jsme úspěšní, můžeme dávat vývozcům finanční prostředky jako vklad, proto to u nás vychází pro ně levněji,« na vysvětlenou dodala Hrnčířová.

EUGENIE LÍNKOVÁ