O biomošty mají obchodníci velký zájem

Za rok zpracovali přibližně sto šedesát tun ovoce a na trh dodali sto třicet tisíc lahví moštu. "Není to moc," říká šéf hostětínské moštárny Radim Machů. "To, co my za rok, vyprodukuje nivnická Linea podle mého odhadu tak za dva dny. My ji naštěstí nechceme předehnat množstvím."

Mošty z Hostětína mají před těmi tetrapackovými jinou výhodu: pyšní se přívlastkem bio. "Z marketů máme jasný signál, že zboží s tímto označením se lépe prodává. A hlavně tím podporujeme ovocnáře, kteří hospodaří způsobem citlivým ke krajině. Ovoce nestříkají a nehnojí uměle půdu," vysvětluje Machů.Obchodům teď nabízí jablečný biomošt, selský jablečný mošt a jablečný mošt s červenou řepou.

Netradiční spojení jablek a červené řepy? Prý pokus, jak zpestřit sortiment. "Řepy je tam třetina. Promíchali jsme ji s jablečným moštem a chuťově je to sladší," ujišťuje Radim Machů. Hostětínský místostarosta, ochranář přírody z nevládní organizace Veronica, zástupce sdružení Tradice Bílých Karpat, to všechno k němu patří.Jeho kancelář je na půdě rekonstruované stodoly. Jablečná šťáva mu protéká přímo pod nohama. Během sezony najde v moštárně práci osm lidí, to už je docela slušný příspěvek k zaměstnanosti v obci. "Když místní vidí, že ekologické projekty mají i takový význam, má to pro vesnici ten správný efekt," komentuje to Jaroslav Hrabec z referátu životního prostředí Krajského úřadu ve Zlíně.