Návrat k levnějšímu topení ničí lidem zdraví

V obcích, kde lidé budou kvůli zdražování plynu a elektřiny masově topit uhlím, se prokazatelně zhorší jejich zdraví. A to i těch, kteří spalují čistší palivo.Nejnovější poznatky českých vědců dokazují například to, že muži, kterým chybí jeden specifický gen, mohou být přechodně v zimních měsících, během topné sezóny, neplodní. "Tyto dispozice má asi polovina mužů," říká Radim Šrám, který se v Ústavu experimentální medicíny dlouhodobě věnuje vlivu znečištěného ovzduší na zdraví lidí.

Výzkumu Jiřího Rubeše z jednoho z brněnských lékařských ústavů se zúčastnilo třicet šest mužů z Teplicka, u kterých byla během dvou let vyšetřena sedmkrát kvalita jejich spermií. Vědci zjistili zvýšenou fragmentaci DNA ve zralých spermiích, která je spojována právě s neplodností. Jde přitom o přechodnou změnu, která se objevuje při zvýšených koncentracích škodlivin v ovzduší a od vzniku poškození trvá asi deset dní.

Při jiném výzkumu badatelé rovněž zjistili, že lidé, kteří se dlouhodobě pohybují ve znečištěném prostředí, dokážou až o patnáct procent hůře uzdravit svou DNA, jež byla z různých důvodů poškozena. "To znamená, že takoví jedinci opravují změny vyvolané karcinogenními látkami hůře, a proto je u nich i zvýšené riziko vzniku nádorového bujení v příštích desetiletích," vysvětluje Šrám. Dodal, že největší riziko představují malé částice prachu menší než 2,5 mikrometru a karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky. Zdroji těchto škodlivin jsou automobilová doprava a právě spalování uhlí a dalšího nekvalitního paliva, třeba domácího odpadu.

Po ohlášeném zdražení plynu a při předpokládaném růstu cen elektřiny si přitom levnější uhlí kupuje stále více lidí. "Meziroční nárůst odhaduji zhruba pětinový," řekl ředitel Uhelných skladů z Ostrova nad Ohří Jaromír Kaucký. "Už dva domy v našem sousedství se vrátily k uhlí, takže nám to v ulici začíná smrdět stejně jako před lety," říká Marek Bláha, který si dům v Táboře vytápí tepelným čerpadlem.

Státní zdravotní ústav během pětiletého průzkumu, v němž porovnával ovzduší ve třech malých obcích, zjistil, že nejhorší vzduch mají lidé v Havlovicích nad Úpou, v relativně čistém prostředí v Podkrkonoší. Jenže v obci je dominantním palivem hnědé uhlí, někteří lidé pálí i odpadky. Naměřené hodnoty karcinogenního benzo- (a)pyrenu se blížily údajům z průmyslové Ostravy.

Mnohem lépe vyšly ze srovnávací studie Habartice u Klatov, kde lidé topí především dřevem, a Třešť u Jihlavy, kde aspoň část lidí přešla z uhlí na plyn.Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny zase dlouhodobě srovnává ovzduší v Teplicích, v Prachaticích a na dvou místech v Praze - na Smíchově a v Libuši. Loni přitom byly průměrné roční koncentrace drobných, pouhým okem neviditelných částic prachu ve všech místech stejné. Šrám si to vysvětluje nárůstem automobilové dopravy a návratem lidí k uhlí. "Při srovnání koncentrací karcinogenního benzo(a)pyrenu v Praze a v Londýně jsou hodnoty v českém hlavním městě čtyřikrát vyšší," upozorňuje Šrám. Hůře dopadla Praha rovněž ve srovnání s Aténami, které jsou přitom známé svým hustým automobilovým provozem.

Nemoci způsobené škodlivinami v ovzduší

Přechodná neplodnost

Vědci u 36 mužů z Teplicka během dvouletého výzkumu zjistili zvýšenou fragmentaci zralých spermií, která je spojována s neplodností. Jde o přechodnou změnu, která se objevuje při zvýšených koncentracích škodlivin v ovzduší.

Větší riziko rakoviny

Lidé, kteří se dlouhodobě pohybují ve znečištěném prostředí, dokážou až o patnáct procent hůře uzdravit svou DNA, jež byla z různých důvodů poškozena. U takových lidí se pak zvyšuje riziko vzniku nádorového bujení, které se může projevit až za několik desítek let.