Nahradí klonování vakcinaci?

V oblasti veterinární prevence zaznamenává Státní veterinární správa ČR (SVS) ústup od klasické vakcinace zvířat. Informoval o tom dnes tiskový mluvčí SVS Josef Duben. S vakcinací jsou totiž podle mluvčího spojena některá rizika, jako možné rozvlečení nákazy, znehodnocení masa, mléka a vůbec potravin živočišného původu.

"Vzpomeňme na nechuť vakcinovat proti slintavce a kulhavce ve Velké Británii v uplynulém roce. Lepší je nést nyní ztrátu, ale do budoucna neztratit statut země, která neprovádí vakcinaci, to znamená, že chovaná zvířata nemají v mase, popřípadě mléce, obranné látky proti nemoci, proti které byla vakcinována a nemohou být případně přenašečem původce nákazy," upozornil Duben.

Tyto trendy SVS podle Dubna vnímá. Důsledným ozdravováním chovů jsme například dosáhli vymýcení klasického moru prasat nebo brucelózy, tuberkulózy a leukózy skotu. Kromě v současnosti standardních metod prevence, jako je důsledný dohled na zdravotní stav zvířat, kontrola přesunů mezi okresy či podrobné dovozní podmínky se ale podle mluvčího prosazují nové trendy. "V chovatelsky rozvinutých zemích světa se razí trend šlechtit hospodářská zvířata, která by již byla přirozeně odolná proti některým ekonomicky závažným nemocem. Je to zejména v USA nebo i v Izraeli, jak se zde o tom mohl na studijním pobytu přesvědčit Pavel Brávek z odboru ochrany zdraví zvířat SVS. Tento trend není zase tak nový, nové ale je využití klonování. Žádoucího genetického efektu je při využití klonování dosaženo mnohem dříve a šlechtění se tak o několik generací zkracuje, toto zrychlení s sebou ale nese i zatím neznámá rizika.

Právě proto a také z důvodů obrovské finanční náročnosti tohoto programu lze asi těžko v našich podmínkách o využití klonování za tímto účelem uvažovat. Podle ústředního ředitele SVS Josefa Holejšovského je politika nevakcinace v zásadě správná, nelze však za určitých přesně stanovených podmínek zavrhovat vakcinaci nouzovou. Podle něj je způsob využívání klonování krátkodobě jistě velmi efektivní z hlediska rychlého zisku, do budoucna však již nyní lze zaznamenat náznaky problémů - rychlé stárnutí klonovaných zvířat a náchylnost k jiným dosud nepoznaným onemocněním.

Dosud se v mnoha ohledech za nejúčinnější prevenci nemocí lidí i zvířat považuje a využívá vakcinace, neboli očkování. Spočívá v umělém vyvolání imunity proti dané nemoci nebo skupině nemocí tím, že se organismus vakcinovaného tvora donutí prostřednictvím aplikace oslabeného nebo mrtvého původce onemocnění vytvořit si sám protilátky. Úspěšně se dosud vakcinují lišky proti vzteklině, za určitých okolností lze vakcinovat proti klasickému moru prasat, července prasat, proti tuberkulóze, brucelóze a celé řadě dalších onemocnění.