Nad první šílenou krávou

Martin Denemark

Morovým ranám moderní doby není možné utéci. Bylo by naivní doufat, že uprostřed globalizovaného světa může dlouhodobě přežít ostrůvek, jemuž se vyhnou pohromy skryté pod zkratkami BSE nebo třeba AIDS. Nevyhnou. Jsou zakódovány ve způsobu života západního světa. Ten sice neunikne následkům, může však ovlivnit rozsah škod, které mu tyto nemoci mohou způsobit. Proto je tak důležité, že český stát je připraven čelit nemoci šílených krav, tedy BSE, lépe, než tomu bylo před lety, když se u nás poprvé objevil vir HIV způsobující onemocnění zvané AIDS.

Vyzývat v této zemi ke klidu je vždy, když se mluví o zdraví a potravinách, ošemetné. Příliš mnoho hospodyň si dobře pamatuje dobu, kdy režimní propaganda hovořila o zdravé výživě v závislosti na stavu erárních skladů. Tu bylo nejzdravější máslo, jen co ho byl nedostatek, vládla trhu jeho rodná sestra Sana. Desítky let budovanou nedůvěru k informacím o nezávadnosti potravin umocňovalo utajování dat o skutečném zdravotním stavu československé populace a o rozsahu znečištění životního prostředí včetně údajů o koloběhu škodlivin v potravinovém řetězci. Připočtěme k tomu bulvární způsob, jímž většina médií informovala o epidemii BSE v Británii, i naprosto přirozený strach lidí z nebezpečné nemoci a máme zde situaci, v níž mohou být uklidňující hlasy znovu považovány za propagandu.

Hygienici, veterináři, lékaři a potravináři, kteří nyní volají "Lidé, nepanikařte", však podvodnou propagandu nešíří. Opírají se o rozsáhlý fond vědeckých poznatků z celého světa a o mezinárodně uznávaný systém kontroly a prevence, který se v českém zemědělství a potravinářství uplatňuje dlouhodobě. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Česku hrozila epidemie nemoci šílených krav. Více než naše zdraví jsou nyní ohroženi chovatelé dobytka a masokombináty. První výskyt BSE v zemi bude proti nim zneužit, neboť na evropském trhu zaplaveném zemědělskými přebytky už dlouho zuří nemilosrdná obchodní válka.

Česko se zřejmě ubrání epidemii kulhavky a slintavky. Trvalou imunitu vůči všem hrozbám doby však nemá nikdo. Proto se první případ BSE u nás stává další výzvou k diskusi o vývoji zemědělství. Tak jako AIDS přivedl většinu z nás k odpovědnějšímu sexuálnímu chování, měla by nemoc šílených krav vést k zamyšlení nad přístupem k hospodářským zvířatům. Ano, máme dobře fungující hygienický systém, to však nestačí. Dokud budou mít zvířata ve firemním účetnictví stejně významné místo jako třeba hřebíky použité na sbití krovů kravína, dokud budou pokusy o debatu o jejich právech a důstojném životě vyvolávat výsměch a nezájem, budeme moci pouze nervózně čekat na další ránu osudu.

martin.denemark@economia.cz