Na Šumavě vznikne do roka několik tisíc nových rašelinišť
19.08.2005 | Silvarium
Na Šumavě, na české i německé straně, vznikne do roka několik tisíc nových rašelinišť. Národní parky obou zemí zde zahájily rozsáhlý projekt, kterým chtějí obnovit vytěžená a odvodněná místa. Zároveň jde o levné a efektivní protipovodňové opatření, které se dotkne celého Povodí Vltavy. Desítky českých i německých dobrovolníků staví malé dřevěné hráze v bývalé meliorační strouze, která prochází středem Biskupské slatě, uvnitř 1. zóny národního parku. Kanál je zajímavý tím, že odděluje ČR a SRN. Bažiny se tak začnou tvořit současně v obou zemích.
Karl Friedrich Sinner, ředitel Bavorského národního parku: V minulosti by s tím byly velké byrokratické problémy. Proto jsme počkali, až bude ČR v EU. Teď je to bez problémů.
Podle pracovníků parku je obnova slatí je jedním z nejrychlejších a nejlevnějších způsobů, jak zastavit vodu v horách, kam jí nejvíc dopadá. Právě tímto způsobem začaly podle hydrologů povodně v roce 2002. Po intenzivním dešti voda příliš rychle stékala do velkých řek, které ji nestíhaly pojmout. Obnova rašelinišť by nyní odtok vody ze Šumavy měla výrazně zbrzdit.
Alois Pavličko, ředitel Správy Národního parku Šumava: Zhruba za vložených 100.000 Kč dokážeme zadržet tisíce kubíků vody povodí, kdežto pokud si položím otázku, kolik by stála přehrada, která by zadržela tisíce kubíků, je to nesrovnatelně drahá záležitost.
Obnova Biskupské slatě stojí český národní park asi 10 mil. Kč. Další peníze investuje i bavorská strana. Při stavbě hrází a zasypávání strouhy není možné využívat těžkou techniku.
Brigádníci: Považuji to za výjimečnou práci, že můžu být v 1. zóně a vidět věci, které běžní lidé nemají možnost vidět.
Brigádníci: Předtím si mysleli, že je příkop k ničemu a teď se zadělává.
Obnovu slatí v nejcennějších 1. zónách podporují jak okolní města a obce, tak lesnické spolky, které jinak správu parku spíš kritizují. Zasypávání příkopů podpořil dokonce i Karel Schwarzenberg. Jeho rod v minulosti kvůli výsadbě lesa s odvodňováním Šumavy začal. Revitalizace šumavských slatí by měla skončit do roku 2011. Do té doby by měla být podle správců národního parku zřejmá její schopnost zachytit velkou vodu.
Další články v kategorii Zemědělství
- Stanovisko Vinařského fondu k výsledkům kontroly NKÚ (13.11.2026)
- Správa nezavěšených ušních známek (13.11.2026)
- Martin Pýcha zvolen předsedou Zemědělského svazu na další čtyřleté období (12.11.2026)
- Zemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí (12.11.2026)
- Ženy v zemědělství mají v Evropě svůj hlas (12.11.2026)
- Všech 1800 svatomartinských hus z Rohozné už je zamluvených, stojí jako loni (12.11.2026)
- Zemědělský svaz zhodnotí uplynulé čtyři roky v sektoru a zvolí předsedu (12.11.2026)
- Pýcha: Nepříznivé podnikatelské prostředí v Evropě ohrožuje zemědělce (11.11.2026)
- Jaroslav Šebek: Sedláci se vůbec necítí zemědělskou politikou současné vlády zastoupeni (11.11.2026)
- Ministerstvo zemědělství v roce 2027 posílí zemědělství národními podporami ve výši téměř 4 miliardy korun (11.11.2026)

Tweet



