Na označování alergenů v potravinách záleží

Nový předpis platí pro všechny státy EU.

Alergici a spotřebitelské organizace jsou spokojeni. Po dlouhá léta se bojovalo za lepší označování potravin. Od 25. listopadu 2005 to tak již je. Pro dvanáct druhů potravin, které nejvíce vyvolávají alergie, již nyní neplatí žádné výjimečné opatření. Musí být vždy uvedeny na etiketě - i když se zpracovávají v těch nejmenších množstvích. Spotřebitelky a spotřebitelé mohou "svůj alergen" nalézt na třech různých místech. V názvu výrobku, v seznamu doplňků nebo ve zvláštním upozornění. Ve většině případů bude seznam doplňků delší. Alergenní suroviny jsou nyní často u názvu doplňku. Tak bude například zřejmé, zda emulgátor lecitin pochází se sóji nebo z vejce. U potravin bez seznamu doplňků, jako například u vína, se musí zvlášť odkazovat na alergenní suroviny, třeba údajem "obsahuje síru". Pokud je alergen uveden již v názvu výrobku, potom není potřebný žádný zvláštní odkaz. Nový předpis platí ve všech evropských členských zemích. Výrobky, které byly vyrobeny před 25. listopadem 2005, se smějí ještě prodávat bez nového označení.

Do "alergenní dvanáctky" patří: Obilí obsahující lepek (pšenice, ječmen, žito, oves, pšenice špalda, Kamut nebo jeho hybridní kmeny), korýše, vejce, ryby, arašídy, sóju, mléko (včetně laktózy), plody se skořápkou, (mandle, lískové ořechy, vlašské ořechy, kešu ořechy, pekanové ořechy, paraořechy, pistácie, ořech makadam, ořech queensland), celer, hořčici, sezamové semeno a oxid siřičitý nebo siřičitany od 10 miligramů na kilogram nebo litr.

Označovací povinnost platí ostatně také pro všechny alergenní zpracovatelské produkty těchto dvanácti skupin potravin. Zatím je ještě nevyjasněn problém neúmyslných přísad. Zpracovávají-li se například v jednom provozu ořechy, potom jejich omylem zanechané stopy mohou obsahovat i výrobky neobsahující ořechy. Zde označování alergenů neplatí, protože se jedná o rezidua, ne o regulérní přísady. Experti proto diskutují o zavedení prahových hodnot. Jakmile znečistění překročí určité množství, má se rovněž vyznačovat. Musí se ovšem ještě provést mnoho výzkumných a vývojových prací, než se podobné mezní hodnoty budou moci stanovit a také analyticky zkontrolovat. Výrobci si doposud vypomáhají málo vypovídajícím upozorněním "může obsahovat stopy …". V případě pochybnosti tedy pomáhá pouze "Vařte sami".