Na holých polích mrazy ohrožují budoucí úrodu ozimů a řepky
03.02.2006 | Berounský deník
Počasí dělá starosti zemědělcům v celém regionu. Nízké teploty a nedostatek sněhu mohou být příčinou poškození ozimých plodin. "Ráz letošní zimy nám dělá starosti. Byli bychom radši, kdyby napadl sníh, nebezpečí z poškození mrazem na ozimých pšenicích a řepce by se tak zmenšilo," řekl agronom zemědělské akciové společnosti Stanislav Rys. Horší by bylo, kdyby teploty přes den vystoupily nad nulu a v noci opět silně mrzlo. "Dojde pak přetrhávání kořínků. To zatím nenastalo. Půda je stále umrzlá, snad škody nebudou velké. Nemůžeme nic dělat, jen věřit přírodě," uvedl Stanislav Rys.
"Ne nadarmo se říká: Na Hromnice půl krajíce, půl píce. Naši předkové tím chtěli vyjádřit, že zima bude ještě dlouhá a zařídili se podle toho. Co se týče zásob krmení, vystačím do jara bez problémů. Jaký bude krajíc z letošní úrody, o tom je zatím předčasné uvažovat," konstatoval soukromý zemědělec Josef Vlasák, který hospodaří na statku ve Vysokém Újezdu. Z ozimů má zaseté triticale a strachuje se, že na jižních stráních začne půda roztávat a noční mrazy vykonají dílo zkázy. Raději by, kdyby se oteplovalo pozvolna.
O tom, že asi ozimy utrpí škodu, ví i Josef Stehlík z Chodouně. Na své farmě pěstuje řepku i ozimou pšenici. Za horší pro tyto plodiny považuje dubnové mrazy. "Kdyby byla pole pod sněhem, mráz by nyní rostlinám nevadil. Současná situace sice nahrává poškození kořenů, ale nemusí k němu dojít. Záleží na poloze pole, na denních teplotách i na tom, jak byly ozimy vzrostlé a kvalitní," konstatoval podnikatel v zemědělství Josef Stehlík.
Mráz může způsobit problémy i lidem nebo zvířatům. "S krmivem problémy nemám, do jara máme dostatečné zásoby. Dobytek pod přístřešky sice chlad pociťuje, ale nijak mu nevadí. Dbáme, aby měl pod sebou dost slámy a nezamrzala mu voda. Proto ji neustále doplňujeme," uvedl zkušený zemědělec. Skot, který je celoročně venku, nemá s přezimováním problémy, ani když teploty klesnou k dvaceti stupňům pod nulou. "Postupně se otužuje a je to znát i na jeho srsti. V porovnání s dobytkem, který je ve stáji se délka srsti liší až o pět centimetrů. Krátkodobé mrazy neuškodily ani telatům, která máme rovněž venku v boudách. Nesmí však být v průvanu a musí mít dostatek teplého pití a vysokou podestýlku," poradil chovatelům Josef Stehlík.
JIŘINA LEITNEROVÁ
Další články v kategorii Zemědělství
- Martin Pýcha zvolen předsedou Zemědělského svazu na další čtyřleté období (12.11.2026)
- Zemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí (12.11.2026)
- Ženy v zemědělství mají v Evropě svůj hlas (12.11.2026)
- Všech 1800 svatomartinských hus z Rohozné už je zamluvených, stojí jako loni (12.11.2026)
- Zemědělský svaz zhodnotí uplynulé čtyři roky v sektoru a zvolí předsedu (12.11.2026)
- Pýcha: Nepříznivé podnikatelské prostředí v Evropě ohrožuje zemědělce (11.11.2026)
- Jaroslav Šebek: Sedláci se vůbec necítí zemědělskou politikou současné vlády zastoupeni (11.11.2026)
- Ministerstvo zemědělství v roce 2027 posílí zemědělství národními podporami ve výši téměř 4 miliardy korun (11.11.2026)
- Navzdory miliardové státní podpoře rozloha vinic klesá a vinařů ubývá (10.11.2026)
- Vláda schválila podporu 250 milionů pro velké zemědělské podniky (10.11.2026)

Tweet



