Mrazy způsobily rozsáhlé škody na úrodě ovoce, škody hlásí i zelináři

Škody na úrodě ovoce budou kvůli nynějším silným mrazům rozsáhlé. Mrazy zasáhly zejména ovocné sady v Čechách. Na jižní Moravě jsou škody zatím lokální. Ovocnáři nyní škody sčítají. ČTK to dnes řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Významné škody z mrazů podle něj hlásí i jiné evropské země. Podrobněji se ovocnáři ke škodám podle Ludvíka vyjádří ve čtvrtek na briefingu s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) v sadech v Daminěvsi u Mělníka. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že briefing bude i k chystané pomoci ovocnářům.

První mrazy začaly úrodu ničit v noci na čtvrtek 18. dubna. Od té doby trvají a mají charakter silných celonočních mrazů. "Mrazová vlna ještě nekončí. Ohrožena je i jižní Morava, kde se mrazy čekají v noci na pátek," řekl Ludvík. Zásadní negativní okolností je podle něj to, že vegetace je proti obvyklému stavu téměř o čtyři týdny urychlená. Mrazy tak zasáhly všechny ovocné druhy včetně hlavního druhu jabloní.

V Evropě mrazy postihly sadaře v Polsku, Německu, Rakousku, Švýcarsku, na severu Francie a v Beneluxu. "Velký dopad na trh s ovocem bude mít zejména výpadek v Polsku, které je největším pěstitelem jablek, višní či rybízu v Evropě," řekl Ludvík.

Jarní mrazy sráží v posledních letech úrodu ovoce v ČR poměrně často. Škody z mrazů ovocnáři utrpěli zejména v letech 2019, 2017, 2016 a 2011.

Mimořádně zapůsobily květnové mrazy v roce 2011, kdy bylo poničeno 10.500 hektarů sadů. Sklizeň ovoce tehdy klesla na pouhých 101.249 tun a patřila mezi nejnižší sklizně za posledních 50 let.

Loni mrazy významně poškodily výsadby meruněk a také broskví, celková sklizeň ovoce loni činila podprůměrných 121.946 tun.

Ovocnáři se mohou pokusit sady před mrazy ochránit ohříváním svícemi, pálením štěpky a slámy, používáním protimrazových zamlžovačů, promícháváním vzduchu ventilátory. Zvládnou to zhruba u pěti až deseti procent sadů.

Pokud však jsou mrazy silné a trvají řadu dní jako letos, je obrana velmi obtížná a tak nákladná, že postrádá ekonomický smysl. Například ohřátí hektarového sadu o dva stupně parafinovými svícemi na celou noc přijde asi na 50.000 korun.

Noční mrazy v uplynulých dnech poničily v Česku některá pole se zelím, kořenovou zeleninou či ranými bramborami. Další finanční ztráty hrozí pěstitelům zeleniny kvůli zpoždění růstu zeleniny a následnému oddálení její sklizně. ČTK to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová. Česko v posledních dnech zažilo několik mrazivých nocí a chladné počasí by mělo podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu vydržet do pátku.

Mrazivé počasí podle Přibylové poškodilo některé porosty zelí a kořenové zeleniny, které byly v citlivých fázích vývoje. "Byly natolik poškozeny, že budou muset být přesety," upozornila Přibylová. V některých oblastech přízemní mrazíky poškodily i zakryté porosty raných brambor. "Čekáme na zprávy od pěstitelů paprik a citlivější plodové zeleniny, jak to vypadá u nich," dodala.

Zelináři škody způsobené mrazivým počasím stále sčítají. "Ne vše lze poznat už nyní a škody navíc nejsou jednoduše vyčíslitelné. Nejvýznamnější škody vzniknou především ze situace na trhu v době sklizně, a to v důsledku vlivu mrazů a nízkých teplot na zpoždění růstu a vývoje rostlin," uvedla Přibylová. Několikadenní výrazné ochlazení totiž oddálí sklizeň zeleniny. Kvůli zastavení vývoje a růstu zeleniny se budou kumulovat její sklizně, které farmáři původně plánovali provádět postupně. Na trhu se tak nahromadí sklizená zelenina, což může vést k poklesu cen a odbytovým problémům.

Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl v roce 2023 podle předběžných údajů vzrostla o půl procenta na 219.510 tun. Plocha polí se zeleninou loni ale meziročně klesla o 288 hektarů na 11.015 hektarů, o rok dříve zabírala 11.303 hektarů a v roce 2021 to bylo 12.066 hektarů. Někteří pěstitelé zeleniny loni kvůli vysokým nákladům a nízkým cenám, které farmářům platí obchodníci, ukončili činnost.

Obchodním řetězcům farmáři dodávají zhruba 75 produkce zeleniny. Deset procent zeleniny prodávají velkoobchodům a dalších deset procent firmám zaměřeným na její zpracování. Pět procent úrody pěstitelé prodávají pomocí vlastního exportu, dodávek do hotelů a restaurací či farmářských trhů a samosběru.

Autor: ČTK