Ministři EU posvětili pomoc drůbežářům

Ministři zemědělství EU dnes schválili pomoc evropským drůbežářům, kteří bojují s poklesem odbytu a cen drůbeže a vajec kvůli obavám spotřebitelů z ptačí chřipky. Konkrétní pomoc má však vyplynout až z návrhů členských zemí. Pokud národní opatření schválí Evropská komise a příslušný výbor EU, společná pokladna by měla uhradit polovinu nákladů. Podle českého ministra zemědělství Jana Mládka by se tímto krokem měl vyřešit problém českých chovatelů s lacinými dovozy ze zemí, které byly poklesem poptávky postiženy více než ČR. "Je dohoda o opatřeních na evropské úrovni, financovaných půl na půl z národního rozpočtu a z EU," sdělil novinářům.

Dnešní rozhodnutí EU by se mělo promítnout do návrhu chystaných českých opatření. "Výroba by se měla omezit na samém počátku, aby se zabránilo nadprodukci. Rozhodně nechceme jít cestou výkupu kuřat, to ať tato produkce nenastane. Ale výrobci by za to měli být kompenzováni," dodal.

Rozhodnutí ministrů zemědělství si pochvaluje také evropská komisařka Mariann Fischer Boelová. "V některých zemích došlo k velmi závažnému poklesu spotřeby a cen v odvětví drůbeže, který nemohl být dostatečně kompenzován pomocí stávajících nástrojů. Díky dnešní dohodě budou moci členské státy, které si to přejí, navrhnout opatření lépe vyhovující jejich vlastní konkrétní situaci. Doufám, že tato opatření budou přiměřená problémům, s nimiž se potýkají. Podle mého názoru by nejcitlivějším přístupem bylo odškodnit zemědělce za opatření, která způsobila dočasné snížení produkce," uvedla.

Opatření pomůže spotřebitelům

Právní předpisy dosud umožňovaly, aby se EU účastnila financování kompenzačních opatření pouze v případech, kdy se ptačí chřipka vyskytla v hospodářství, nebo pokud zemědělci nesměli přemísťovat svou drůbež kvůli nařízeným veterinárním omezením. Neexistovala možnost poskytnout podporu EU při problémech trhu spojených s poklesem objemu prodeje způsobeným ztrátou důvěry spotřebitelů.

Vzhledem k vážnosti současné krize na trzích v některých zemích EU navrhla EK spolufinancovat 50 % opatření na podporu trhu s tím, že druhá polovina se bude financovat z rozpočtů jednotlivých členských států. Kvůli obavám z ptačí chřipky však spotřeba drůbežího masa kupříkladu v Řecku klesla o 70 procent a v Itálii o polovinu. Ve skladech v EU se nahromadily přebytečné zásoby 320.000 tun drůbežího, odpovídající roční české produkci.

Desítka zemí rovněž požadovala, aby EU hradila více než polovinu pomoci drůbežářům, ale podle diplomatických zdrojů nezískala dostatečnou podporu a prošel původní návrh EK. Přijetí opatření na úrovni EU podporovalo i Česko, obávající se zvýhodnění konkurentů ze zámožnějších zemí, pokud by pomoc zůstala omezena jen na národní prostředky.