Mezi unií a kandidáty je spor

Mnohé země chtějí "čekací dobu" na euro co nejvíce zkrátit. Mezi unií a kandidáty je spor Evropská centrální banka dává přednost stejným podmínkám pro všechny státy.

Mezi přístupovými kandidáty a členskými zeměmi Evropské unie se očividně schyluje k rozporu o podmínkách přístupu k měnové unii. Kamenem úrazu je povinné dvouleté členství zemí v evropském kursovém mechanismu (ERM 2), který je podmínkou pro zavedení eura. Mnohé kandidátské země jako například Polsko chtějí "čekací dobu" na euro zkrátit. Argumentují přitom skutečností, že povinné dva roky v ERM nebyly před přijetím eura například u Itálie a Finska. Evropská unie pro zkrácení doby zatím nevidí žádné důvody.

"Vzhledem k maastrichtským kritériím by měly země, které euro již zavedly, a země, které chtějí vstoupit do eurozóny, mít rovnoprávné zacházení," osvětlil pozici Evropské centrální banky její dřívější viceprezident Christian Noyer. Po Finsku a Itálii přitom nyní hrozí třetí výjimka. Pokud by se v referendu Britové vyjádřili pro euro, odborníci nepochybují, že by je mohli přijmout okamžitě.

Také podle člena direktoria ECB Tommasa Padoa-Schioppy by nové země měly dvouletým přechodným obdobím projít v rámci vlastního zájmu a považovat je za jakousi závěrečnou etapu v přípravě na euro. Státy tak podle něj i navzdory přizpůsobení inflace, úroků a státních výdajů mají stále ještě co dohánět například v oblasti příjmů.

Na nebezpečí, které ERM 2 skýtá, upozorňuje Centrum pro výzkum ekonomické politiky (CEPR) v Londýně. Podle něj zapojením do kursového mechanismu zvýší riziko finančních krizí. Napolo svázané kursy jsou podle centra v situaci plné volnosti pohybu kapitálu riskantní. Noví členové se tak stanou objektem spekulací.

Riziko, že ERM 2 tlačí na kursy, přiznává i Padoa-Schioppa. Na druhé straně však podle něj dává mechanismus trhům novou orientaci a nařizuje v otázce hospodářské politiky disciplínu. "Mnohé země profitovaly z toho, že byly členem tohoto údajně tak nebezpečného systému," řekl.