Mezi bílovickými sklepy korzovaly dvě tisícovky lidí

Slunce už viselo jen kousek nad Pálavou, ale mezi sklepy ve Velkých Bílovicích pořád korzovaly stovky lidí, a tuhle jeden pán povídá: "Tady nepotkáš naštvanýho člověka, všichni jsou vysmátí." Hned za rohem byl otevřený další sklep a bzučelo to v něm jako v úle.

"Co si dáte?" ptá se vinař v zástěře. "Já si dám vlašáček," poroučí si pán, ale zdvořile a velmi labužnicky. Vinař sahá po jedné z desítek lahví připravených na stole a do sklípku se hrnou další lidé.

"Pan farář nezahálel a vymodlil nám perfektní počasí. Lidí je spousta, možná víc, než jsme doufali," říká při pohledu na toto hemžení kolem sklípku velkobílovický vinař Čeněk Osička. Až ho chvílemi napadá, jestli to trochu nepodcenili a jestli si na ten nápor neměli zajistit další posily. A přitom v sobotu byla "na place" celá rodina - otec, tři bratři i paní domu.

Když kolem třetí odpoledne volal do štábu, dozvěděl se, že na letošní akci Ze sklepa do sklepa už vydali 2400 skleniček, které se při takové události stávají vlastně i vstupenkami. Do Velkých Bílovic dorazila i herečka Iva Janžurová. "Je zde třikrát více návštěvníků než vloni, kdy jsme akci pořádali poprvé," pochvaluje si pak zprávu o počtu účastníků v dalším sklípku vinař František Zapletal.

Mezi sklípky neustále pendlují "vinné autobusy", nejsou prázdné, ale spousta lidí chodí i pěšky a občas je ve vinařských uličkách slyšet i němčinu, polštinu a slovenštinu.

"Je nádherně, už to tady kvete a není na škodu, když se ten alkohol aspoň trochu vychodí," prozrazujemladý pár z Ostravy, jak se udržuje fit. To čtyři strýcové se vrávoravě nacpali do taxíku, a když se jeho řidiči toto rito poněkud nezdálo, zaprosili: "My jsme Slováci, chudáci."

Tu a tam pak sice bylo slyšet, jak zařinčelo sklo, střepů na silnicích mezi sklípky přibývalo a někteří lidé v podvečer už svítili jako žárovky, ale vyloženě opilé návštěvníky tady snad ani vidět nebylo.

"Sem nejezdí lidé, kteří pijí víno jen proto, aby se motali. Akci děláme hlavně pro návštěvníky, kteří ho mají rádi, chtějí ochutnat něco nového a o vínu si i popovídat," vysvětluje vinař František Zapletal.

Ač se to zdá neuvěřitelné, celodenní putování mezi sklípky a koštování návštěvníky neumořilo, mnozí z nich mají i po setmění chuť a sílu pokračovat.

Kolem osmé se začínají scházet na náměstí ve Velkých Bílovicích a tam se znovu popíjí a tentokrát i zpívá s cimbálovou muzikou. "Vinohrady, vinohrady," ozývá se právě ve stanu, někdo i tančí, jiný se s batohem na zádech alespoň pohybuje do rytmu.

Už je devět, řidiči vinných autobusů rozvezli návštěvníky i do Podivic, Lednice i dalších obcí v okolí, ale hospody ve Velkých Bílovicích jsou pořád plné, i jídelna na náměstí.

"Paní, furt děláte, zastavte se na chvíli," radí host z Prahy číšnici. Pozoruje už dobrou půlhodinu, že ještě neudělala ani jeden pomalý krok. A pak pěje chválu, jak to bylo ve Velkých Bílovicích letos super.