Města v Česku mají nové obyvatele - nutrie

Větší města se rozrůstají o nové škůdce. Vedle potkanů a holubů se k nim totiž začínají přidávat i exotičtější zvířata, jako jsou třeba jihoamerické nutrie říční. Podél Labe ve východních Čechách už jsou jich stovky a rychle se množí. Břehy zaplavily třeba v Hradci Králové, Novém Bydžově nebo Nechanicích.

"Může narušovat vodní díla, dokáže hloubit nory do hrází," uvedl David Číp, ekolog, ČSOP JARO Jaroměř. Přenáší ale i parazity nebo leptospirózu. "Město o problému ví, máme stížnosti, snažíme se to ve spolupráci s Povodím Labe i státní správou řešit," uvedla Magdaléna Vlčková, mluvčí magistrátu Hradce Králové. Uprostřed města nemají nutrie žádné přirozené nepřátele a lidská strava jim svědčí. "Vzniklo to i tím, že lidé, kteří je tam chodí krmit, krmí nutrie obilovinami, čímž způsobují, že ve vrzích se pak objevuje čím dál víc nutrií," dodala Vlčková.

Nutrie se stávají i vyhledávanou "pochoutkou"

Původně pocházejí z chovů, které u nás byly populární hlavně v 70. letech. Některým pomohli na svobodu sami chovatelé, když se jim přestaly vyplácet. "Rozhodně není důvod, aby nutrie v Česku ve volné přírodě žila, nejlepší by bylo ta zvířata pochytat a umístit k chovatelům, aby je normálně využili," dodává Číp. V poslední době stoupá zájem o maso nutrií, je totiž libové, snadno stravitelné, podobné králíkovi.

Pražská zoo oslavuje narození dvou vyder

Pražská zoo naopak přírůstek říčních tvorů vítá. Pavilon Indonéská džungle se totiž rozrostl o pár samiček vzácné vydry hladkosrsté. Kromě Zoo Praha je nechová žádná další evropská zoologická zahrada. Vydry hladkosrsté jsou druhé největší vydry světa. Jsou to velmi schopní lovci ryb, které tvoří hlavní složku jejich potravy. V přírodě žijí ve skupinách.