Letošní chladné jaro nepřeje mláďatům ptáků v přírodě

Velký úbytek mláďat téměř všech druhů volně žijících ptáků zjišťují letos ochránci přírody v Plzeňském kraji. Na vině je chladné, deštivé a větrné počasí. Méně mláďat našli ornitologové ve hnízdech čápů, labutí, racků, kání i vzácných ledňáčků. Některá hnízda vyplavila voda nebo smetl vítr, jinde uhynula vylíhnutá mláďata zimou. "Všichni se báli ptačí chřipky, ale ptákům v přírodě letos rozhodně uškodila víc zima, déšť a vítr. Přesto je to přírodní jev, doufejme, že za rok se stavy ptáků opět posílí," řekl dnes ČTK vedoucí plzeňské záchranné stanice zvířat Karel Makoň.

Chlad uškodil například čápům. Na hnízdech, kde jiné roky bývá čtyři až pět mláďat, je nyní jedno, zřídka tři. Nepříznivé počasí citelně zredukovalo i mláďata racků. "V Líních u Plzně je kolonie, kde hnízdí kolem 2000 párů racků, letos mají tak zhruba 200 mláďat, to je asi třetina oproti jiným rokům," řekl Makoň.

Chlad a nedostatek potravy snížil i počty úspěšných hnízdění káně lesní. Z osmi hnízdišť, která plzeňští ornitologové sledují, je pouze jedno mládě. Poštolky mají v sedmi budkách dohromady pět mladých. "Jiné roky je přitom čtyři až pět mláďat na jednu budku," uvedl ekolog. Dravci podle něj strádají nejen chladem, ale také nedostatkem potravy. "Louky se začaly kosit pozdě, takže bylo méně potravy, protože nebyli hraboši," vysvětlil.

Jedno až tři mladé vodí nyní také labutí páry, jiné roky mají i pět potomků. Na počasí doplatili i ptáci, kteří hnízdí v dutinách stromů. Voda z vydatných srážek stékala po stromech a vyplavila hnízdní dutiny vzácnější sovy sýce rousného, na počasí doplatila i mláďata puštíků. Silný vítr zase místy shodil hnízda kalousů. Rozvodněná řeka vyplavila nory ledňáčků a přízemní hnízda konipasů.

Někteří ptáci se podle Makoně mohou pokusit zahnízdit podruhé, ne všem se ale podaří vyvést mláďata