Le Monde: GM plodiny se pěstují už na 100 milionech hektarů

Deset let, sto milionů hektarů: to je bilance komerčního pěstování GM plodin. Minulý týden zveřejnila podrobnou zprávu o GM plodinách organizace ISAAA, píše francouzský deník Le Monde. Organizace ISAAA (International Service for the Acquisition of Agri-Biotech Applications) je ze 40 procent financována privátními firmami, například Monsantem a Syngentou, píše Le Monde. Ke GM plodinám je tedy její postoj spíše vstřícný, avšak je jediná, kdo celosvětovou bilanci transgenního zemědělství provádí, a proto se na její zprávy všichni odvolávají.

Před deseti lety se GM plodiny začaly ve velkém měřítku pěstovat v Severní Americe (1,7 milionů hektarů). V roce 2006 to po celém světě bylo již 102 milionů hektarů, napsal Le Monde. Oproti roku 2005 to znamená 13% nárůst. Ve velkém se pěstují pouze čtyři GM plodiny: sója, kukuřice, bavlník a řepka olejná, z 88 % je jejich pěstování soustředěno ve čtyřech zemích: ve Spojených státech, Argentině, Brazílii a Kanadě. Clive James, prezident ISAA, mimo jiné připomněl, že GM plodiny se v roce 2006 rozšířily především v rozvojových zemích.

Organizace Friends of the Earth zprávu ISAAA kritizuje a vyjmenovává negativa GM plodin, jako trvalý zamítavý postoj Evropanů, odstoupení od pěstování GM plodin v Indonésii, kontaminace či rostoucí množství rezistencí u hmyzu a plevelů. Také stále není zodpověděna otázka, zda GM plodiny umožňují větší výnosy a snižují spotřebu pesticidů, píše Le Monde. "GM plodiny jsou dobrým řešením pro velké zemědělce," říká Adrian Bebb z Friends of the Earth. "Malým farmářům se však nevyplatí." GM plodiny pěstuje okolo devíti milionů zemědělců, což je méně než jedno procento ze všech rolníků na celém světě, obhospodařují však sedm procent veškeré orné půdy na Zemi.

Co čeká GM plodiny v budoucnu? Podle Cliva Jamese se jejich pěstování do roku 2015 rozšíří na 200 milionů hektarů, protože se začne pěstovat i GM rýže a rozvoj čeká i rostliny určené na výrobu biopaliv. Objeví se také rostliny s vyšší nutriční hodnotou, například kukuřice obohacená o aminokyselinu lysin, rýže se zvýšeným obsahem vitaminu A (do roku 2009), sója obsahující omega-3 mastné kyseliny (do roku 2012). Hlavně však jde o rýži: GM rýže se zatím používá jen jako krmivo pro zvířata. Budou ji jíst také lidé? Před tímto rozhodnutím nyní stojí Čína, napsal deník Le Monde.

Podle článku Hervé Kempfa v deníku Le Monde ze dne 19. 1. 2007