Kandidáti proti zemědělským platbám

Kandidátské země stále odmítají jako diskriminační a nerovnoprávné návrhy Evropské komise (EK) na financování agrárního sektoru po předpokládaném rozšíření Evropské unie. Vyplynulo to z prvního společného jednání ministrů zemědělství k těmto otázkám, jež proběhlo začátkem tohoto týdne v Bruselu.

Návrhy EK oznámené na konci ledna byly přijaty v kandidátských zemích s nevolí a rozčarováním. Například polský ministr Jaroslaw Kalinowski návrh odmítl šmahem. "Není ani velkorysý, ani spravedlivý. Je naopak v naprostém rozporu se základními principy jednotného vnitřního trhu," prohlásil na bruselském zasedání.

Brusel obhajuje své dřívější návrhy

Příjmy zemědělců v osmi středoevropských kandidátských zemích se po připojení k Evropské unii podle propočtů Bruselu mají zvýšit v průměru o 30 procent. Uvádí to nová studie EK o vlivu připojení na zemědělství kandidátských zemí, podle níž se tak stane pouhým přijetím unijní společné zemědělské politiky, tedy i bez tolik diskutovaných tzv. přímých plateb. Komise studii zveřejnila krátce před schůzkou ministrů zemědělství 15 členských a 13 kandidátských zemí. V zemích s vyšší produktivitou, například v České republice, Slovinsku či Estonsku, by nárůst příjmů činil až 60 procent, na Slovensku 45 procent a v Polsku 35 procent. Studie obhajuje stanovisko EK z konce letošního ledna. Konstatuje, že je nováčkům třeba dát v roce 2004 po vstupu 25 procent nároků na přímé podpory, a chválí záměr vložit větší sumy než obvyklé do plošných projektů venkovského rozvoje. Stejně velké platby, jako mají rolníci v současných členských státech, mají zemědělci nově vstupujících zemí obdržet až po deseti letech. "Průměrný maďarský či český zemědělec bude ze dne na den dostávat více než dvojnásobek průměrné mzdy v zemi. To může vyvolat sociální napětí," uvedl komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Franz Fischler. Zároveň dodal, že podle studie je určitá úroveň přímých plateb kvůli stabilizaci příjmů zemědělců nezbytná.

Čeští farmáři se bojí nerovné konkurence

"Rozhodující není, oč naroste příjem českých zemědělců po vstupu do EU, ale jaké bude jejich postavení ve srovnání s jejich konkurenty z ostatních členských zemí, tedy nakolik budou konkurenceschopní," řekl v Bruselu český ministr zemědělství Jan Fencl. Rozdíl se podle něj projeví "v celé nahotě", jakmile budou po vstupu odbourány všechny obchodní a celní ochrany. Fencl nepředpokládá, že EU poskytne kandidátům stoprocentní úroveň přímých podpor. Uvažuje tudíž o možnosti dohodnout při rozhovorech nižší odvody do rozpočtu EU a využít tyto uspořené peníze na dorovnání zemědělských subvencí z vlastních zdrojů, což návrh EK umožňuje. ČR však rozhodně nesouhlasí s navrženou délkou přechodného období - v tom se shoduje se všemi středoevropskými kandidátskými zeměmi. ČR podle Fencla nezáleží na tom, jak velké budou přímé platby, nebo zda vůbec budou nějaké, ale především chce, aby podmínky byly rovné. "Pokud EU bude trvat na svém, pak musí umožnit dorovnání úrovně přímých plateb z jiných zdrojů, například poměrným snížením odvodů nových členů do společného rozpočtu," řekl Fencl na summitu. "Starost Bruselu o naši sociální stabilititu je jistě chvályhodná. Základním principům demokracie a rovné konkurence ovšem odporuje, pokud by někteří farmáři v EU brali čtyřikrát větší podpory než farmáři jiní," tvrdí předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. "Věřím, že navržené desetileté vyrovnávací období bude nakonec kratší. Unie má schválený rozpočet do roku 2006. Po tomto datu se dá hýbat se vším, agrární dotace nevyjímaje," řekl náměstek ministra zemědělství a hlavní zemědělský vyjednavač ČR s EU Tomáš Zídek. Agrární sektor v ČR prošel v uplynulých deseti letech bolestivou přeměnou. Rozměr zemědělské výroby se snížil o třetinu. Odvětví opustily dvě třetiny pracovníků, produktivita práce se výrazně zvýšila a konsolidovala se ipodnikatelská struktura. Jak podíl zemědělství na tvorbě hrubého domácího produktu ČR (3,76 % v roce 2000), tak i na zaměstnanosti (asi 3,7 %) je srovnatelný s průměrem EU.