K některým problémům naší rostlinné výroby a poradenství

About several problems of the Czech plant production and consulting service

F. Vrkoč

Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha Ruzyně

Problémy, se kterými se stále ještě potýká naše zemědělství, jsou obecně známy a dovolte mi, abych jen krátce některé uvedl:

- Již přes 10 roků mluvíme o potřebě restrukturalizace naší rostlinné výroby a přesto výsledky nás nemohou uspokojit. Potřebujeme dostat pěstování jednotlivých plodin tam , kde jsou nejnižší náklady, resp. kde již tzv. základní (nehnojený) výnos je vyšší- pak je nejpříznivější rentabilita i nejnižší náklady. Ukazuje se nám, že větší část nákladů je spjata s plochou půdy než např. s agrochemikáliemi aj. variabilními náklady.

- Jsme státem s převahou podhorského a horského zemědělství a tomu neodpovídá procento zornění, které se změnilo za 12 roků jen nepatrně a mělo by být zvláště ve vyšších a málo příznivých středních oblastech podstatně nižší.

- Je nutno hlouběji propracovat některé aspekty hospodaření bez živočišné výroby. Dnes již značný podíl slámy zůstává na poli.

- Ukazuje se, že je nutno přehodnotit hranice specializace a zastoupení plodin a definovat náklady na chemii při překračování těchto hranic. Jde o stanovení ekonomicky efektivní a ekologicky únosné strukturální skladby rostl. výroby pro různá výrobní zaměření a podmínky ČR. V zahraničí se nyní začíná znovu oceňovat význam osevních postupů a střídání plodin jako nejlevnějšího opatření.

- Musíme už konečně říci, jaké zemědělství ve vyšších polohách a v méně příznivých oblastech chceme, aby bylo alespoň minimálně rentabilní, jinak to zemědělci odmítnou.

- Musíme si říci, co udělat pro zvýšení agronomické discipliny a pořádku na polích, současná situace se nám leckde nemůže přece líbit. Není to jen v naftě a financích, na které se často vymlouváme, ale v kvalitě řízení, kontrole a práce konkrétních lidí.

- Půdě je nejlépe pod rostlinným pokryvem , potřebujeme jako v sousedních zemích podstatně zvýšit tzv. ozelenění půdy po celou vegetační dobu rozšířením pěstování meziplodin, ve středních a vyšších polohách i jetele plazivého a zmírnit tak nedostatek chlévského hnoje a pokles ploch jetele lučního a vojtěšky, což je již patrné na poklesu půdní úrodnosti , zvláště ve středních oblastech.

- Musíme si uvědomit, že negativní dopady rostl. výroby na životní prostřední, krajinu, přírodní zdroje apod. jsou odrazem především systému, jak se na půdě hospodaří (dělení dávek dusíku, zaorávky jetelovin v nevhodnou dobu, atd.).

Pokud jde o poradenskou službu, ta by spolu s výzkumnými ústavy a univerzitami, měla sehrát v nápravě a řešení výše uvedených problémů rozhodující úlohu.

Zemědělští poradci u nás, by měli být podobně jak to známe ze zahraničí - vynikající odborníci, s perfektní znalostí a dovedností problematiky prvovýroby a v neposlední řadě i praktiční ekonomové. Za vše, co doporučí, musí nést určitou osobní odpovědnost, a to i v případě negativních výsledků a finanční ztráty zemědělského podniku. Mám za to, že takové poradce naše zemědělství potřebuje v době co nejkratší.