Je to taková velká slepice, říká chovatel pštrosů

MF Dnes 12.2.2000

Je to taková velká slepice, ríká chovatel pštrosu

Tismice - Hospodská diskuse na téma chov domácích zvírat a alkoholem ovlivnený furiantský výrok jednoho ze štamgastu: "Mel jsem doma všechno krome slona a pštrosa," se postaraly o vznik exotické farmy v Tismicích u Ceského Brodu. "Shodou okolností jsem si druhý den v novinách precetl inzerát nabízející pštrosy," vysvetluje Pavel Janák, jeden z onech diskutujících, jak se s dalšími ctyrmi spolecníky pred tremi lety dostal k chovu pštrosu, konkrétne afrických dvouprstých cernokrkých. Zpocátku tápali. Nevedeli, jak je krmit a ustájit. "Objel jsem snad všechny pštrosí farmy v republice. Byl jsem i v Belgii, kde je nejvetší farma v Evrope," vzpomíná Janák. Nekde mu vyšli vstríc, jinde chteli peníze a nekde ho ani nepustili dovnitr. "Porád se ucíme," ríká chovatel s tím, že po case však prišli na to, že krome líhnutí kurat není chov pštrosu vlastne žádná veda. Žerou vše od trávy po granule a ani zdejší zima jim takrka nevadí. Tedy krome náledí, na nemž si už pár pštrosu polámalo své dlouhé behy. "Je to taková velká slepice, takže nic extra inteligentního," hodnotí chovatel své sverence. "Jsou ale hrozne zvedaví, co se kolem deje. Jakmile neco deláte ve výbehu, najednou máte kolem sebe spousty cumilu," smeje se nad jejich charakteristickou vlastností. Z jejich velikosti nemusí mít clovek strach, protože krome samcu v dobe toku jsou vesmes plaší. V souvislosti s jejich námluvami Janák s úsmevem vzpomíná: "Jakmile mezi ne prijde kolegyne v cepici, samci po ní okamžite jdou. Všelijak se pred ní kymácejí, címž dávají najevo svou sexuální touhu. Velkým obveselením je prý pro lidské osazenstvo farmy i to, když se pštrosí kurata ucí pít a jíst. "Už jsme vypozorovali, že musí mít stríbrné misky. Ta barva je evidentne rajcuje," uvádí Janák zkušenost z tríletého chovu exotických zvírat, proti nemuž krome nekolika drobnejších excesu nikdo ve vsi nic nenamítal. Více podrobností o chovu pštrosu však Janák prozradit nechce a vzhledem k tvrdé konkurenci na trhu dokonce ani to, kolik pštrosu v Tismicích mají a zda a kam maso, kuži, perí ci vejce prodávají. "Úsilí a peníze se v tomto oboru dají rozdelit následovne - ctyricet procent investice na zvírata a farmu, deset procent samotný chov a padesát procent odbyt," naznacil, že nejhorší je najít kupce produktu jejich podnikání.

TEXT A FOTO: PETR HANOUSEK