Japonec zkřížil prase se špenátem

Japonským vědcům se podařilo spojit prasečí buňku s genem špenátu. Oznámil to britský časopis New Scientist. Jakkoli myšlenka křížení rostliny s živočichem působí bláznivě, profesor Akira Iritani z univerzity Kinki blízko Ósaky ji realizoval. "Poprvé na světě se podařilo spojit vytvořený rostlinný gen nikoli s vypěstovanou buňkou, ale s buňkou v těle živého savce, a ten s ní normálně funguje," tvrdí profesor. Takto geneticky modifikovaná prasata by podle něj mohla být přínosem pro dietetiku. "Prasata se špenátovým genem produkují o dvacet procent nasycených tuků méně než prasata normální. Jejich maso tedy méně stimuluje tvorbu škodlivého cholesterolu," uvádí Iritani. Při pokusu vědci gen špenátu nazvaný FAD2 vpravili do oplodněného vajíčka prasete, které pak bylo vloženo do dělohy samice. Gen v tělech takto geneticky modifikovaných selat přeměňuje pětinu nasycených tuků ve zdravější tukové kyseliny. Teď ještě musí profesor dokázat, že požívání jejich masa není zdravotně rizikové. "Vím, že veřejnost má k modifikovaným potravinám nedůvěru, ale až dokážu jejich bezpečnost, doufám, že lidé jednou budou jíst toto maso jako lék," doufá. Na profesorův vědecký úspěch zareagovali kriticky britští ochránci zvířat. "Výsledky výzkumu nás naprosto šokují, je to hanebnost," rozčiluje se Vicky Robinsonová z královské společnosti proti týrání zvířat. Experti, které New Scientist kontaktoval, se nechtěli vyjádřit, dokud nebudou známy podrobnosti. Uvedli jen, že Iritani zkoumá prasata přes 20 let a mj. se pokouší klonovat DNA mamuta. Implantovaný gen se dosud udržel a dědí se ve třech generacích prasat. Předtím se modifikace potvrdila v sedmi generacích myší.