Indie zakázala vývoz rýže. Chce zastavit hladovění

Indie zakázala vývoz rýže. Bojuje tak proti potravinové krizi.

Dilema, které musí Indové vyřešit, se dá shrnout do jediné otázky: Jak dostát pověsti rostoucí ekonomické supervelmoci a zároveň naplnit hladové žaludky podvyživených obyvatel?

Podle Světového potravinového programu je země domovem 350 milionů podvyživených. Tedy téměř třetiny těch, kteří na světě trpí hladem.

Plány, jak by měl stát distribuovat potravinovou pomoc, jsou nejrozsáhlejší na světě.

Indická potravinová společnost (FCI) loni poskytla téměř 38 milionů tun dotované rýže a pšenice stovkám milionů Indů živořících pod hranicí chudoby. Ta se v Indii pohybuje kolem třiceti amerických centů na den.

Ceny dotované rýže zůstaly poslední čtyři roky na šesti rupiích, což je asi 15 centů za kilogram. A to navzdory loňskému dvacetiprocentnímu nárůstu zprostředkovatelských cen, uvedl Alok Sinha ze společnosti FCI.

Čtěte také: Zemědělství v Africe čeká revoluce. Za milióny dolarů

Na export jde jen basmati

Jedním z kroků, které Indie udělala, aby ceny udržela pod kontrolou, je právě zákaz vývozu rýže s výjimkou její luxusní varianty basmati.

"Jako farmář chci svou rýži prodat za nejvyšší cenu, takže vývoz je lepší," cituje farmáře Sanjaya Pala, který pěstuje přírodní rýži v západním Bengálsku, National Geographic.

"Ale jako spotřebitel kupující rýži na trhu chci ceny tak nízké, jak je to jen možné."

Příval přírodních katastrof, které jižní Asii v poslední době sužují, kritickou potřebu udržet si dostatečné potravinové rezervy ještě zdůrazňuje.

Bangladéš čelí nejhoršímu nedostatku jídla za několik desítek let. Hlavně proto, že 550 tisíc hektarů pobřežních rýžových polí zničil v listopadu cyklónem Sidr.

Špatně je na tom i Srí Lanka. Neočekávané březnové povodně tam zaplavily více než 15 tisíc hektarů polí s rýží. Předčasné bouřky a přeháňky na začátku března navíc ohrožují i letošní úrodu pšenice, zeleniny a ovoce.

,Ztráty kvůli krysám i počasí

Ramesh Chand, ekonom z Národního centra pro výzkum zemědělské ekonomiky a politiky v Novém Dillí, řekl, že krutá sucha v roce 2001 v Indii ohrozila zásoby potravin a zvýšila ceny.

Na tehdejším růstu cen se přitom nepodepsal žádný z faktorů, který je ovlivňuje dnes, jako například rostoucí ceny paliv.

Podle odborníků na zemědělství se každý rok "ztratí" téměř 20 milionů tun rýže, pšenice a čočky, což činí asi deset procent celkové produkce. Ať už kvůli krysám a ptákům, nebo proto, že úroda shnije v nevhodných skladovacích prostorách.

Mrinal Gohain, regionální manažer indické větve mezinárodní neziskové organizace ActionAid, která distribuuje zásoby jídla asi stovce vesnic postižených hladomorem, tvrdí: "Příděly rýže poklesly, a to dokonce v místech, kde je jídlo dostupné. Lidé tam totiž nemají peníze, aby si ho koupili."

"Pokud se chce Indie stát další světovou supervelmocí, nemělo by pro ni být tak těžké sehnat jídlo pro ty, kteří trpí hladem," myslí si Gohain.