Hlad trápí nejen Afriku. Pomoc nestačí

Potravinová pomoc nemíří tam, kde je jí nejvíc třeba. Penězi z rozpočtu se zbytečně plýtvá a trvalé řešení zůstává v nedohlednu. "Pomoc zachránila v uplynulých letech miliony lidí, ale není řešením. Kvůli ní dochází k destabilizaci trhů, závislosti zemí na dovozu a potřebné reformy v zemích třetího světa jsou v nedohlednu," stojí v dnes publikované zprávě Organizace pro výživu a zemědělství (FAO). Na reformy však již celá léta čeká samotný systém potravinové pomoci. Stále marně.

Pomoc je malá, všechny nezachrání

Nedostatkem jídla trpí po celém světě více než osm set milionů lidí. I kdyby se mezi ně veškerá pomoc spravedlivě rozdělila, každý člověk by ročně získal méně než 12 kilogramů potravin.

Hlad v Africe

"Potravinová pomoc je příliš malá na to, aby pomohla všem lidem, kteří ji potřebují," konstatuje tak zpráva agentury OSN. Zatímco v 70.letech bylo na potravinovou pomoc vynaloženo deset procent celosvětové produkce obilnin, nyní jsou to pouhá tři procenta. Hlad ročně zabíjí až šest milionů dětí a podvýživou trpí v tomto desetiletí v subsaharské Africe více lidí než v 90. letech minulého století. Především děti tak umírají na léčitelné nemoci, zejména na průjem, zápal plic, malárii a spalničky. Největším příjemcem potravinové pomoci však paradoxně nebyla v uplynulých letech žádná země Afriky, ale "jaderná" Severní Korea.

Ročně tam směřovalo 1,1 milionu tun obilí, což je dvacet procent veškerých potravin, kterými země disponuje. Na dalších místech "hladového žebříčku" se umístily Etiopie a Bangladéš.

Ambiciozní cíle se neplní

"Žádný člověk nemůže odmítnout pomoc lidem, kteří ji opravdu potřebují. A to právě tehdy, když je potravinová pomoc jedinou možností, přestože ne nejlepší," připomněl ředitel FAO Jacques Diouf. "Vždy je však mnohem lepší naučit lidi rybařit, než jim neustále dávat ryby," dodal.

FAO proto upozorňuje na to, že se nepodaří snížit do roku 2015 počet hladovějících lidí o polovinu proti letům 1990 až 1992, což byl úkol, který v roce 2000 miléniový summit OSN zařadil mezi hlavní rozvojové cíle. "Budou-li všechny rozvojové regiony omezovat hlad nynějším tempem, dosáhnou miléniového rozvojového cíle pouze Jižní Amerika a Karibská oblast," konstatoval Diouf. "Má-li se snížit počet hladovějících, je třeba se zaměřit na venkovské oblasti a na zemědělství, které je hlavním základem života na venkově," dodal.

Právě na venkov a podporu zemědělství by se tak FAO měla v následujících letech zaměřit primárně.