Genetické úpravy plodin předmětem sporů mezi Evropou a USA

Právo 18.8.1998

Genetické úpravy plodin predmetem sporu mezi Evropou a USA

Evropská politická scéna má v posledních mesících zajímavé téma diskusí - genetické úpravy plodin. Mají prinést lepší, zdravejší a chutnejší potraviny, odolnejší proti plísním a nemocím. Nemají však nejaké další, vedlejší nepríznivé úcinky? Evropská verejnost je v názoru na vhodnost a bezpecnost genetických úprav plodin rozdelena, americká v podstate nemá námitek a duveruje svým výrobcum potravin.

Jsou však jejich testy duveryhodné? V Rowettove výzkumném institutu ve skotském Aberdeenu nedávno zkoumal odolnost imunitního systému profesor Arpad Pustai, který po 110 dní krmil krysy bramborami obsahujícími geny prevzatými z fazolí. Ty mely chránit brambory pred hmyzem, který je poškozuje. Ukázalo se, že potomstvo techto krys po experimentu bylo menší a méne odolné infekcím než od srovnatelného vzorku krys krmeného geneticky nemodifikovanými bramborami.

Nekterí britští politici proto prosazují moratorium na prodej geneticky upravených potravin. "Stali jsme se obetí gigantického experimentu," volají. "Do potravního retezce byly bez odpovídajících testu vypušteny látky, o kterých nikdo neví, co mohou zpusobit. Jediní lidé, kterí z toho mohou mít prospech, je hrstka bohatých a vlivných Americanu v cele biotechnologických spolecností," dodávají.

Obránci biotechnologických zásahu

Nejsilnejší z techto spolecností, americký koncern Monsanto, nyní vynakládá 1 mil. dolaru na reklamní kampan, která má uklidnit námitky spotrebitelu v Evrope. Clenové vedení Monsanta jsou udiveni kontrastem mezi chováním severoamerických farmáru a spotrebitelu, kterí jsou nadšeni novými možnostmi geneticky upravených plodin, a stále rostoucí opozicí v Evrope.

Collin Merritt, který vede biotechnologický výzkum firmy Monsanto, odsoudil provedení testu v Rowettove institutu jako neprukazné. "Brambory obsahující gen z fazolí nikdy nebyly urceny pro komercní využití," namítá. Jeff Rooker, britský ministr, do jehož resortu patrí potravinárství, odmítl uvalit zákaz na obchodování s geneticky upravovanými plodinami, jako jsou kukurice, rajská jablka nebo sója. Poukazuje na to, že testy na Rowettove institutu nebyly provádeny pod dohledem britských regulacních orgánu (státního dozoru).

Nikdo nechce riskovat obchodní válku

Jakékoliv zákazy v jedné evropské zemi jsou však nemyslitelné. Rozhodnutí by musela prijmout Evropská unie, ale to by znamenalo vyprovokování nové obchodní války s USA.

Odborníci také uvádejí, že je velmi obtížné odhalit genetické úpravy v tak castých prímesích ruzných potravin, jako jsou kukurice nebo sója. Pro výrobce je nepraktické držet oddelene zásoby upravených a neupravených surovin.

Mnozí ekologictí aktivisté poukazují hlavne na možné škody na lidském zdraví, zapomínají však na daleko závažnejší problém narušení ekologické rovnováhy v prírode. Jsou-li totiž geneticky upravené plodiny pestovány na obrovských plochách, brzy získají dominantní prevahu nad puvodními druhy.

To muže zpusobit katastrofu. Testování zdravotní závadnosti na zvíratech je v tomto ohledu nepodstatné, neríká nic o tom, jak odhalit všechna dlouhodobá rizika poškození životního prostredí. Teoretické studie zatím odhalily hlavne dve hrozby. První z nich je ta, že geneticky upravené plodiny budou škodlivé i pro užitecný hmyz. Druhá predpokládá, že se nove získaná vlastnost - odolnost proti herbicidum geneticky upravených "prumyslových" plodin, kdy farmári vše postrikují herbicidy se širokým spektrem úcinku - prenese nakonec i na plevel.

Kostky jsou vrženy

Biotechnologický prumysl namítá, že obe rizika jsou nepodstatná. Naopak, podle nej biotechnologie výrazne pomáhají snížit zatížení pudy a životního prostredí agrochemikáliemi. Sue Mayerová, vedoucí výzkumu skupiny aktivistu GeneWatch monitorujících životní prostredí, ríká: "Jsem si jista, že nejvetší nebezpecí spocívá v necem, na co jsme zatím ani nepomysleli. Naše výzkumy provádíme zatím na velmi malé ploše a jen po krátkou dobu - dva roky."

Podle britského listu Financial Times je však na nápravu asi již pozde. Odhaduje se, že v roce 2000 se budou geneticky upravené plodiny pestovat v celosvetovém merítku asi na 100 mil. akru. Není myslitelné, že by nekdo jejich vlivu unikl. Stanou se natolik bežné, jako je dnes napr. používání elektriny.

Bedrich Chodera