Firmy se chystají namnožit genově modifikovaná kuřata

Masová produkce rychle a stejnoměrně rostoucích kuřat s větším množstvím masa a identickou chutí je cílem amerického Národního úřadu pro vědu a technologii. Dvěma firmám už na tento účel přidělil grant ve výši téměř pěti miliónů dolarů (asi 195 mil. Kč). "Drůbežářské podniky uvítají, když budou dosahovat stabilních přírůstků s nižšími náklady," zdůvodňuje výzkum Mike Fitzgerald ze společnosti Origen Production. Jak informoval v časopise New Scientist, pomocí speciálního postupu se jeho tým v kalifornském Burlingame pokouší průmyslově klonovat geneticky upravená kuřata, odolná proti nemocím a méně náročná na potravu. Pokusy s vyšlechtěním kuřat, která by byla z pohledu velkochovů efektivnější, nejsou novinkou. V USA jsou zvířatům podávána speciální krmiva s růstovým hormonem, takže kuřata dosahují potřebné váhy rychleji. Jak ale upozorňují ochránci zvířat, u takových ptáků často dochází k deformacím nebo samovolným zlomeninám kostí nohou. Nárůst svalové hmoty, a tedy hmotnosti, je tak rychlý, že křehké ptačí kosti zvíře neunesou a bortí se. "To nejhorší, co drůbeži hrozí, je urychlení růstu," varovala před takovými postupy Abigail Hallová z britské Královské společnosti prevence proti krutosti vůči zvířatům. I zaostávání vývoje kostí se teoreticky dá odstranit vhodnou genovou manipulací, stejně jako posílit obranyschopnost vůči většině nemocí. Homogenity celých populací lze dosáhnout klonováním, kdy přesunem vybrané genetické informace do dárcovské zárodečné buňky vznikají identičtí jedinci. První byla slavná ovce Dolly, následovaly myši, opice a další živočichové. To ale bylo vždy v laboratorních podmínkách, jenže Origen hodlá klonovat kuřata masově, pro spotřebu. Modifikované buňky by měly v "přírodním" vejci téměř stoprocentně ovlivnit vlastnosti příštího kuřete. V laboratořích firmy se údajně již několikrát podařilo dosáhnout ideální shody, tedy vylíhnutí naprosto identického jedince.