Evropská unie míří k dohodě o reformě vinařství

Zatímco ještě před časem se zdálo, že kontroverzní návrh Evropské komise, na němž řada věcí vadí i Čechům, nemá naději na úspěch, nyní je vše jinak. Podle diplomatických zdrojů ČTK se státy s velkou pravděpodobností shodnou do konce roku. Vinařská reforma bude jedním z hlavních témat pondělního zasedání ministrů zemědělství EU.

Konečné rozhodnutí ale na něm nejspíš ještě nepadne, byť lze očekávat posun. Diplomaté počítají s tím, že ministři by se mohli dohodnout na prosincovém zasedání, kde mají na nalezení společného postoje vyhrazeny tři dny. Reforma vinařství navíc patří k prioritám portugalského předsednictví, jež končí s koncem roku a dá se očekávat, že tlak Portugalců na dohodu bude v prosinci značný.

Nicméně členským státům stále zbývá vyřešit několik ožehavých otázek. Češi a severněji položené národy mají problém především s doslazováním vína. Komise navrhla doslazování úplně zakázat. Česko, Německo a další s tím ale nesouhlasí kvůli svým o něco horším klimatickým podmínkám. Jejich vinařům v případě špatného ročníku v podstatě nezbývá než víno dosladit, protože hrozny mají nízkou cukernatost, a tudíž nižší kvalitu. Zatím není jasné, jak by dohoda v tomto případě mohla vypadat, ale určité možnosti se pomalu rýsují.

Další velký problém je označování lahví. Brusel by rád označování lahví sjednotil, ale ani tady neexistuje shoda. Opět Němci, Češi a další si chtějí zachovat svůj systém značení, kdy se vína dělí do několika kategorií (stolní, jakostní, s přívlastkem, výběr z hroznů atd.), státy jižní Evropy usilují o prosazení svého systému, značně odlišného od toho, na jaký jsou zvyklí zákazníci v Česku.

Nevyřešených otázek je celá řada. Patří k nim takzvané klučení, tedy likvidace vinic, rozdělování dotací či rozdělení peněz na propagaci vín mimo Evropskou unii.

Vyjma reformy vinařství je dalším velmi očekávaným bodem jednání ministrů první výměna názorů k revizi společné zemědělské politiky, kterou tento týden představila Evropská komise. Největší kontroverzi vyvolal návrh eurokomisařky Mariann Fischerové-Boelové na seškrtání dotací pro velké farmy. Ten by se měl nejvíce dotknout České republiky, která má největší koncentraci velkých zemědělských podniků v celé Evropské unii. Podle odhadů by se nový návrh Bruselu dotkl zhruba 40 procent přímých plateb v ČR.

Z názorů jednotlivých členských států EU bude Evropská komise vycházet při sestavování legislativního návrhu, který představí zřejmě na jaře příštího roku a jež by měl revizi společné zemědělské politiky přetavit do reality.