Eurozóna čelí poklesu ekonomiky

Podnikatelé a spotřebitelé hledí na další hospodářský vývoj eurozóny pesimisticky. To podle analytiků naznačuje riziko, že dvanáctka států může poprvé po osmi letech spadnout do recese.

Zářijový průzkum názorů 25 tisíc spotřebitelů a 50 tisíc podnikatelů o budoucnosti ekonomiky v jejich zemích, který včera zveřejnila Evropská komise, svědčí o tom, že počítají s poklesem hospodářské dynamiky. Anketa většinou proběhla před osudovým teroristickým útokem proti USA, který bude mít podle výroků ekonomů, citovaných agenturou Bloomberg, depresívní efekt na hospodářské prognózy.

Bezprostředně po 11. září prudce klesly v celém světě letecká doprava i cestovní ruch a v největší světové ekonomice, Spojených státech, se snížila i spotřebitelská poptávka, která v posledních devíti letech boomu táhla hospodářskou výkonnost.

Již před americkou katastrofou řada velkých podniků, například největší strojírenská společnost Siemens v Německu nebo Pirelli v Itálii propustila tisíce lidí a varovala, že se sníží jejich obrat i zisky.

Jak uvádí agentura Reuters, analytici očekávali, že vyhlídky eurozóny, vnímané spotřebiteli i podnikateli, budou v září dokonce horší než ve skutečnosti byly. Významný ekonom Jean-Francois Mercier řekl, že "je to vlastně vcelku pozitivní zpráva, neboť zpomalení růstu se projevovalo už od začátku roku a poslední čísla svědčí o jakési stabilizaci". Dodal nicméně, že je třeba počítat se slabým hospodářským růstem v eurozóně, která sdružuje členy Evropské unie s výjimkou Británie, Švédska a Dánska.

Důvěra podnikatelů a spotřebitelů spadla na nejnižší úroveň od října 1997.

Nepříznivý hospodářský vývoj v eurozóně se projevuje i na míře nezaměstnanosti, která v srpnu činila 8,3 procenta. Německo patří k zemím, v nichž počet lidí bez práce letos vzrostl. Nejnižší nezaměstnanost vykázaly Nizozemsko a Lucembursko - kolem 2,5 procenta. Španělsko zůstává se 13 procenty zemí s nejvyšším počtem lidí bez práce. Celkem je v eurozóně 11,3 miliónu nezaměstnaných.