Ekonomika eurozóny mírně ožívá

Počet nezaměstnaných zatím stagnuje. Letos však není vyloučen jeho nárůst.

Oživení evropské ekonomiky je přede dveřmi. A to i díky klesajícím úrokovým sazbám a nízkým cenám ropy a surovin.

"V příštích měsících dojde k oživení hospodářského růstu v zemích eurozóny," potvrzuje prognóza osmi evropských výzkumných ústavů, tzv. skupiny Euroframe, citovaná listem Financial Times.

Experti těchto institutů svá tvrzení opírají o očekávání, podle něhož v letošním druhém čtvrtletí vzroste hrubý domácí produkt v oblasti eurozóny o 1,8 procenta. Eurofram tak poprvé shrnul příznivé signály evropského vývoje.

"Napříště zažijeme srovnatelně silné konjunkturální oživení eurozóny," řekl k výsledkům zprávy pro Financial Times analytik Markus Marterbauer z rakouského institutu Wifo.

Mírný optimismus vyjádřili v minulých dnech i zástupci nejvyspělejších zemí světa, skupiny G7. "Zůstáváme ostražití a budeme podnikat další společné kroky k povzbuzení ekonomiky," komentoval pro agenturu Reuters německý státní tajemník ministerstva financí Caio Koch-Weser nejnovější prognózy hospodářského růstu eurozóny. Ten by měl letos dosáhnout 1,2 až 1,5 procenta.

Nic na tom nemění odhady Evropské komise, že růst HDP za poslední kvartál loňského roku by mohl klesnout až o 0,2 procenta.

"Nejnovější ekonomické údaje ukazují, že nejhorší snad máme za sebou," prohlásil šéf spolkové banky Ernst Welteke, citovaný agenturou Reuters.

Také evropští podnikatelé jsou spíše optimističtí. Nasvědčuje tomu i poslední, poněkud překvapující zlepšení podnikatelského klimatu v Německu. "Srovnatelný posun nálad je patrný i Nizozemsku, Itálii a Belgii," uvedl k tomu Stefan Berheim z JP Morgan pro agenturu DPA.

Důsledky ochablejší dynamiky ekonomiky se však podle německého Svazu poskytovatelů úvěrů Creditreform budou dále projevovat. "V loňském roce vyhlásilo nesolventnost 199 500 firem. Téměř 1,4 miliónu Západoevropanů ztratilo kvůli tomu práci," uvedl mluvčí Creditreform Michael Bretz pro Financial Times.

Situace se nemá zlepšit ani letos, naopak svaz předpokládá zvýšení počtu bankrotů v Evropě na 210 tisíc. Creditreform upozorňuje, že i když se nejčastěji hovoří o kolapsech gigantů, jako je Swissair či britský Railtrack, nejčastěji krachují drobné a střední podniky.

"Nezbývá než vyčkat, zda se takový vývoj odrazí na propouštění a zvýšení počtu nezaměstnaných," dodal Bretz. V eurozóně se míra nezaměstnanosti v posledních letech držela na 8,5 procenta.