Ekologičtí ministři EU vyzvali k boji proti změně klimatu

Ministři životního prostředí Evropské unie dnes v Bruselu vyzvali k akcím v boji proti globální změně klimatu, především k opatření ke snížení emisí skleníkových plynů. Vyzvali také k ratifikaci a prosazování Kjótského protokolu z roku 1997, který upravuje rozvrh snižování emisí skleníkových plynů - největší hrozbě pro ozónovou vrstvu. "Naplňování Kjótského protokolu musí vést ke skutečnému snížení emisí skleníkových plynů," zdůraznili ministři v prohlášení. Protokol, který by měla EU ratifikovat příští rok, zavazuje nejpozději do roku 2012 snížit emise skleníkových plynů o osm procent vzhledem k úrovni z roku 1990. Ostatní průmyslové státy by měly snížit emise v průměru o 5,2 procenta. Wallströmová také podotkla, že nová americká vláda bude muset ukázat postoje v oblasti boje proti klimatické změně. "Zatím jsme dostali jen velmi všeobecné stanovisko..., ani neznáme jména úředníků, s nimiž budeme jednat," řekla komisařka. Právě kvůli Washingtonu ztroskotala listopadová konference OSN o změně klimatu v nizozemském Haagu, kde USA žádaly, aby snižování emisí bylo možné dosahovat nejen skutečnými opatřeními, ale také do něj započítávat oxid uhličitý zachycený mladými lesy, což rozhodně odmítly evropské státy. Boj proti změnám klimatu patří i mezi priority Šestého akčního programu EU pro životní prostředí, o jehož návrhu ministři také diskutovali. Program hodlá usilovat do roku 2020 o snížení světových emisí skleníkových plynů o jednu až dvě pětiny a dlouhodobě až o 70 procent. Skleníkové plyny - oxid uhličitý, metan, oxid dusný a takzvané fluorované plyny vznikají při spalování fosilních paliv v automobilech, letadlech, elektrárnách nebo domácnostech při topení. Největší problém je nárůst emisí oxidu uhličitého v dopravě - ta se už nyní na emisích v EU podílí 30 procenty. Globální klimatická změna podle vědců způsobí celkové oteplování, které zvýší hladinu světových moří a změní běžné klimatické podmínky - program poukazuje na to, že za poslední století stoupla průměrná teplota v Evropě téměř o jeden stupeň Celsia, že v severní Evropě přibývá srážek, zatímco jižní Evropa vysychá a lze očekávat častější výskyt such nebo naopak povodní tam, kde takové katastrofy nebyly obvyklé.