Dva pohledy na dotace

Na českých polích se už více než deset let nebojuje o zrno, ale o peníze. A tvrdě. Přestože mnoho družstev a farmářů permanentně čelí finančním potížím, protéká zemědělskými firmami bezpočet miliard. Od odběratelů i od státu. Ač si zemědělci stále stěžují, že podpora v Česku je jen zlomkem toho, co pobírají jejich konkurenti v zemích Evropské unie, celkové dotace vyplácené z různých státních zdrojů stále rostou.

Jakékoli přepočítávání a statistické porovnávání sice vždy za realitou pokulhává, ale i přesto - průměrná roční podpora asi sto tisíc korun na každého pracovníka zemědělské prvovýroby opravdu není malá. Je proto logické se ptát, zda jsou stesky na vyšší dotace v unii zcela oprávněné. Z pohledu zemědělců, kteří těžce konkurují silně dotovaným potravinám z Evropy, ano, avšak pohled ostatních občanů republiky, kteří na dotace přispívají ze svých daní, mívá úplně jiný úhel. Vždyť vedle daňové povinnosti ještě musejí nést zátěž stále se zdražujících potravin. Jejich pochyby by mohla pomoci rozptýlit důslednější kontrola využití dotací. A také podstatně více důkazů o tom, že cílem dotací je i podpora rozvoje venkova jako celku.