Drůbežárny mohou na ptačí chřipce vydělat
05.02.2004 | Mladá fronta Dnes
Jihočeským zpracovatelům drůbeže nahrála ptačí chřipka v Asii do karet. Kvůli zákazu dovozu kuřecího masa z těchto zemí se jim totiž uvolnil trh, a čekají tak, že prodají více svých výrobků. Naopak podle ekonomů je pravděpodobné, že zákazníci zaplatí za maso více. Jihočeská drůbež Vodňany, která jako jediná v kraji zpracovává kuřecí maso, přitom dokáže na prostor na trhu zareagovat nejdříve za více jak dva měsíce.
„Předpokládáme, že hlad bude po kuřecích řízcích, jejichž import z Asie skončil. Jelikož ale dodáváme čerstvé maso rovnou do řetězců, na skladě máme pouze mražené výrobky. Šedesát tři dny by nám tak trvalo zareagovat, protože jednadvacet dní se kuřátka líhnou a pak jsou za dvaačtyřicet dní vykrmené,“ řekla Jolana Procházková, mluvčí Agropol Group, jíž je vodňanská firma dceřinou společností.Právě Jihočeská drůbež Vodňany přitom přiznává, že ptačí chřipka, která ochromila asijský trh, je pro ni víceméně přínosem.
Mluvčí Agropol Group Procházková předpovídá, že pokud nemoc bude v Asii delší dobu, drůbežáři si upevní pozici na tamním trhu.Jihočeští ekonomové tvrdí, že teoreticky může cena kuřecího masa stoupnout, pokud se čeští zpracovatelé drůbeže dostanou na asijské trhy. „Je otázkou, jaké mají smlouvy a zda mohou do těchto zemí vyvážet. Pokud ale ano, mají šanci prosadit se na tamním trhu, a tím i zvýšit ceny u nás, protože budou mít poptávku po svých výrobcích. To je zákon trhu,“ řekl ekonom z českobudějovické firmy Danfip Petr Gregor.
Je ale přesvědčen, že české firmy už zaváhaly. „Lidé v Asii mají bídu, o které my nemáme ani ponětí. Proto jsou pro ně rozhodující hlavně ceny. A například brazilští výrobci dokážou mnohem pružněji zareagovat a zásobovat je levnými výrobky. Pokud místo na asijském trhu je, tyto firmy už tam dávno jsou a české se teprve rozhoupávají,“ míní ekonom Gregor.Kuřecí výrobky z vodňanského podniku jdou do většiny velkých obchodních řetězců u nás i v zahraničí. Firma, která v roce 2001 investovala sto milionů korun do nejmodernějších technologií, tvrdí, že má tak přísné zpracovatelské podmínky odpovídající Evropské unii, že zákazníci nemusejí mít žádný strach z nákazy.
„Kuřata na porážku jsou chovaná u nás, kde není žádný případ nákazy. S každou várkou kuřátek dostáváme i veterinární testy, které deklarují, že zvířata jsou bez nemocí a nikdy nebyla léčena ani antibiotiky. Také krmíme vlastními certifikovanými výrobky a podmínky máme tak přísné, že už nic vlastně zlepšovat nelze,“ řekla mluvčí Agropol Group Procházková.
Ústřední veterinární správa Praha počítá, že čeští zpracovatelé masa využijí díry na trhu. Obává se ale, aby po skončení nákazy nebyl naopak přebytek masa. „Teď se sice otevřely trhy našim zpracovatelům, ale za rok mohou zjistit, že mají tolik drůbeže, že ji už na trhu ani neprodají, protože díra, která byla, se zacelí. Pak se budou rozčilovat jako chovatelé prasat před Vánocemi,“ řekl mluvčí veterinární správy Josef Duben.
Další články v kategorii Zemědělství
- Jakub Helma z Rodinné farmy Helmovi: Lásku k venkovu mám zkrátka v sobě (25.05.2026)
- Začíná další ročník akce Poznej svého farmáře. Zájemcům se otevře 11 farem (25.05.2026)
- Začal samosběr jahod (25.05.2026)
- EU pozastavila na rok dovozní cla na hnojiva, netýká se to Ruska a Běloruska (22.05.2026)
- Prezident Agrární komory Doležal obhájil na volebním sněmu v Olomouci funkci (22.05.2026)
- Válka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl (22.05.2026)
- Nová Řada 5: univerzální pracovní traktor pro každodenní provoz (22.05.2026)
- Zemědělský fond spouští příjem hlášení škod u ovocnářů po jarních mrazech (22.05.2026)
- Setkání chovatelů plemene limousine ve Vilémovicích (22.05.2026)
- Samosběry jahod u Olomouce se blíží. Pěstitelé lákají na zajímavé odrůdy (21.05.2026)

Tweet



