Dopis PK ČR ministru Palasovi

Vážený pane ministře,

dovolte mi, abych se zmínil o některých problémech, které souvisí s opožděným vydáním vyhlášek k veterinárnímu zákonu a jejich zkrácenému a urychlenému projednávání.

PKČR chápe nutnost co nejrychlejšího projednání a vydání chybějících vyhlášek a je ochotna vzít na vědomí, že do vyhlášek nemohou být promítnuty veškeré naše připomínky, za předpokladu, že ihned po vydání těchto vyhlášek se dodatečně projednají veškeré připomínky a provedou potřebné úpravy.

Chtěli bychom však upozornit na skutečnost, že nové vyhlášky k veterinárnímu zákonu jsou pro uživatele značně matoucí, nerespektují stávající legislativu z oblasti potravin ( kam bezesporu spadají i potraviny živočišného původu ) a v mnoha případech překračují i dané kompetence. Veterinární vyhlášky opakují celé pasáže stávajících předpisů jak k zákonu o veřejném zdraví, tak i k zákonu o potravinách. Např. mikrobiologické požadavky, které jsou stanoveny pro potraviny i suroviny vyhláškou č. 294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsob jejich kontroly a hodnocení, způsob odběru vzorků ve znění vyhlášky č. 91/1999 Sb. stanovuje i vyhláška č. 202/2003 o veterinárních požadavcích.. Dále jsou ve veterinárních předpisech stanoveny i požadavky pro které nejsou žádná zmocnění z veterinárního zákona. Jako příklad lze uvést požadavky na výrobky přicházejících do styku s potravinami, nebo na metody zkoušení. Tím, že jsou mnohdy odlišně na několika místech stanoveny požadavky pro potraviny, kam nezbytně patří i potraviny živočišného původu, dochází k různým výkladům už tak velmi složité právní úpravy v této oblasti. Jako další příklad lze uvést rozdílnou definici správné hygienické a výrobní praxe ve vyhlášce č.196/2002 Sb. k zákonu o potravinách a chystané veterinární vyhlášce. Dalším vážným problémem je vztažení pojmu region na správní jednotku kraj. Důsledky této formulace pro zpracovatelský průmysl by mohly být v některých případech přímo katastrofální, neboť by to znamenalo omezení volného pohybu zboží na území ČR.

Uvedli jsme pouze některé z problémů, kterých je ve skutečnosti ještě daleko více.

Protože rozdílná formulace stejných pojmů v zákoně o potravinách a veterinárním zákoně nebo jeho vyhláškách by mohla být chápána jako nedostatečná implementace ACQUIS a vést k problémům s EK, považujeme urychlené projednání těchto rozdílností za nezbytně nutné.

Na urychleném dopracování vyhlášek budeme samozřejmě aktivně spolupracovat tak, aby zmíněné rozdílnosti byly co nejdříve odstraněny.

Ing. Jaroslav Camplík, prezident PK ČR