Dojicí roboti - zkoumání různých způsobů pohybu zvířat ve stáji

Dojicí roboti mají pomoci usnadnit práci bez toho, že by působili nepříznivě na chování dojnic při krmení a dojení. V Ústavu zemědělské techniky Bavorského zemědělského ústavu a na katedře zemědělské techniky Technické univerzity Mnichov byly v rámci disertace zkoumány tři různé způsoby pohybu. Pro tento účel byly k dispozici dva podniky se 49 (podnik A) a 45 (podnik B) dojenými kravami.

Zatímco při volném pohybu se dojnice mohly dostat z lehárny do krmiště bez toho, že by vstoupily do dojírny, byl při řízeném pohybu prostor krmiště přístupný pouze po dojení. Z prostoru krmiště do prostoru lehárny byl přístup možný kdykoliv. Při selektivně řízeném pohybu byly nainstalovány doplňkové selekční brány, které dovolovaly přístup z lehárny do prostoru krmiště tehdy, kdy dojnice neměla právo být dojena. Zvířata s oprávněním k dojení musela nejdříve vstoupit do dojírny. Instalace selekčních bran, jejich umístění, šířka a způsob otevírání byly vypracovány po intenzivním pozorování zvířat. V jednom podniku se brány otevíraly aktivně pomocí válců s tlakovým vzduchem, zatím co v druhém podniku je musela rozrazit zvířata (pasivní brány). Zde dojnicím usnadňoval vnímání uvolnění brány doplňkový akustický signál. Každý druh pohybu potřeboval dobu 7 až 12 týdnů na zaučení. Po dobu vlastního pokusu se při volném pohybu muselo dodatečně nahánět významně více zvířat než v obou ostatních způsobech pohybu. Zvířata se snižující se dojivostí se musela častěji přihánět. Velké rozdíly byly také mezi podniky. Počet dodatečně naháněných zvířat byl při řízeném pohybu nejnižší. Většina zvířat se musela každé ráno k dojení přihánět. Zvířata v první laktaci vyhledávala dojicí box signifikantně častěji než zvířata v třetí nebo v dalších laktacích. Mladší zvířata (první + druhá laktace) využívala více decentrálně umístěné selekční brány. Aktivní brány přitom byly přijímány lépe. Při volném pohybu bylo nejvíce časových úseků krmení, při řízeném pohybu nejméně bez toho, že by se přitom zásadně snížil příjem objemového krmiva. Dojivost nebyla po krátkou dobu pokusu způsobem pohybu ovlivněna. Počet dojení na dojnici a den činil při volném pohybu 2,4, při řízeném pohybu 2,7 a při selektivně řízeném 2,6. Selektivně řízený pohyb kombinuje přednosti obou ostatních způsobů pohybu.