Dohoda se státy Mercosur české zemědělství neohrozí, ale ukazuje jeho slabiny

Statistická data k obchodní bilanci České republiky se státy sdruženými ve společenství Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay) prokazují, že zemědělství nemá zdaleka takový podíl na celkovém objemu obchodu, aby bylo nutné vyvolávat paniku u veřejnosti prostřednictvím organizovaných protestních akcí. Dohoda na úrovni celé Evropské unie, připravená ve spolupráci s odborníky ze všech členských zemí, naopak přispěje ke stabilitě globálního hospodářského prostoru. Bezcelní režim Evropské unie se čtveřicí jihoamerických států zjednoduší podmínky dovozu specifických komodit a nabídne i českým zemědělcům příležitost v podobě nových odbytišť.

Cílem obchodní dohody se státy Mercosur, která se dojednávala po desítky let, je zrušení cel na více než 90 % dovozu z Evropské unie, včetně např. 35% cla na automobily, součástky, chemikálie, léčiva atd. Země EU budou také moci dovážet strategické suroviny z jiných států než jen z Ruska a Číny. Dohoda se sice týká i řady zemědělských surovin a potravin, ale v objemech, které nemohou zásadně ovlivnit dovozní strukturu České republiky. Statistické údaje k objemu a struktuře českého zahraničního obchodu ve vztahu k zemím společenství Mercosur potvrzují nízký podíl zemědělských produktů na celkové záporné obchodní bilanci. Česká republika z těchto zemí dováží především komodity, které jsou specifické pro daný region.

Obchodní výměnu agrárního zboží mezi Českou republikou a zeměmi společenství Mercosur v období 2019–2023 charakterizuje podle údajů Českého statistického úřadu trvale záporné saldo, které činí průměrně -2 210 mil. Kč ročně. Je zřejmé, že s ohledem na ekonomický potenciál zemí Mercosur se na základě těchto údajů nemůže jednat o zásadní hrozbu pro český agrární sektor.

Dovozy z latinskoamerických zemí, které mají dlouhodobě zásadní podíl na záporném saldu českého agrárního sektoru, se týkají jmenovitě „masa a drobů“ včetně hovězího masa na steaky, dále tabáku a tabákových výrobků, krmiv, ovoce a ořechů, lihovin, kávy, čaje, maté, koření a řady dalších méně významných komodit. Dovoz tohoto zboží má tedy značnou oporu ve zcela odlišných půdně klimatických podmínkách jihoamerického kontinentu.

Dohoda o bezcelním režimu se čtveřicí jihoamerických států má pro Českou republiku potenciál vývozu zboží s vyšší přidanou hodnotou, což se týká zejména zboží strojírenské povahy, které tvoří nejvýznamnější položku českého zahraničního obchodu. Bezcelní režim v rámci dohody Mercosur by mohl pomoci zvýšit aktivní bilanci českého zahraničního obchodu, ze kterého je každoročně kryto záporné agrární saldo.

Bezcelní režim v rámci dohody se státy společenství Mercosur může přinést profit pro různorodé obory včetně agrárního sektoru. Zvýšení exportu zemědělských produktů tak posílí kladnou obchodní bilanci českého zahraničního obchodu. Mimochodem, pro příklad země s kladnou agrární obchodní bilancí není třeba chodit daleko. Polští farmáři jsou významnými netto evropskými vývozci nejen do Česka, ale jako jediná členská země EU vykazuje polské zemědělství kladnou obchodní bilanci i vůči třetím zemím.

Dohoda Mercosur může českému zemědělství samozřejmě přinést i komplikace. Tvrdá statistická data za nejbližší uplynulé období ale neposkytují argumenty těm, kdo proti schválení této dohody protestují. Samotná dohoda obsahuje garance, které evropské zemědělce ochrání. Evropská unie také dlouhodobě deklaruje specifické postavení zemědělství v rámci evropského hospodářství a v rámci Společné zemědělské politiky plynou do jednotlivých zemí nemalé finanční prostředky.

Největší část prostředků v rámci Společné zemědělské politiky čerpají v ČR velké zemědělské podniky, které v důsledku přijatých privatizačních, restitučních a transformačních zákonů obhospodařují cca 65 % z celkové výměry zemědělské půdy, zatímco zemědělští podnikatelé ve smyslu zákona č. 252/1997 Sb. obhospodařují kolem 35 % zemědělské půdy. Pro srovnání, v Německu hospodaří na 68 % zemědělské půdy farmáři na plochách menších než 60 ha. Bezcelní dohodou se státy společenství Mercosur se podle intenzity protestů cítí nejvíce ohrožení představitelé velkých zemědělských podniků, kteří jsou paradoxně největšími příjemci podpory ze strany Evropské unie.

Jinými slovy, pokud má české zemědělství rezervy v zajištění soběstačnosti, obchodní dohoda Evropské unie se čtyřmi jihoamerickými státy nepředstavuje v tomto ohledu větší riziko než současná struktura českého zemědělství. Bezcelní výměna zboží se státy společenství Mercosur je zcela jistě v ekonomickém zájmu právnických osob podnikajících v zemědělství.

Dohoda se zaměřuje na širokou škálu strategických aktivit, které směřují k posílení integračních vazeb rozhodujících sektorů národního hospodářství. Integrace je nezbytná k tomu, aby Evropská unie jako průmyslově vyspělé společenství mohla konkurovat velkým světovým ekonomikám. Dohoda mezi EU a Mercosurem nabývá na geopolitickém významu zejména v souvislosti se současnými válečnými událostmi na Ukrajině. Změny v teritoriální struktuře obchodní výměny zboží a posílení hospodářské spolupráce mezi zeměmi Evropy a jižní Ameriky mohou zajistit větší rovnováhu v mezinárodních obchodních vztazích ve vztahu k ostatním silným hráčům, jako jsou zejména Spojené státy americké, Čína a Indie. Hospodářská spolupráce v rámci dohody Mercosur tak přispěje k posílení bezpečnosti evropského regionu v době, kdy se Evropská unie musí připravit na světovou nestabilitu a obchodní překážky ze strany současné administrativy USA, které se projevují třeba v podobě aktuálního zavádění cel.

Evropská komise začátkem tohoto roku zveřejnila svou Vizi pro zemědělství do roku 2040, která obsahuje čtyři základní priority: evropské zemědělství má být odolné, konkurenceschopné, férové a šetrné k přírodě. Obchodní dohoda se státy společenství Mercosur ve svých důsledcích může významně přispět k naplňování této vize, a to zejména z hlediska konkurenceschopnosti evropského zemědělství s podílem agrárního sektoru České republiky.

Mgr. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR ve spolupráci s ekonomickými poradci ASZ ČR