Do kapacit na výrobu biopaliv se investuje 24 miliard dolarů

Zemědělci z České republiky, ale i z dalších středoevropských a východoevropských zemí mají jedinečnou šanci získat výhodné půjčky na investice do výroby biopaliv.

Zemědělci z České republiky, ale i z dalších středoevropských a východoevropských zemí mají jedinečnou šanci získat výhodné půjčky na investice do výroby biopaliv, tj. biolihu či metylesteru řepkového oleje (MEŘO). Řekl to včera na mezinárodní konferenci o biopalivech, která se koná tento týden v Kongresovém centru v Praze, Francois Lecavalier, jeden z ředitelů Evropské banky pro obnovu a rozvoj. "Evropská banka zřídila speciální úvěrovou linku pro zemědělce a zemědělské podnikatele, kteří se rozhodnou využívat zemědělských plodin, kterých je v Evropě nadbytek, pro výrobu biopaliv," uvedl Lecavalier.

Evropská unie totiž přijala usnesení, podle něhož se biopaliva mají do roku 2020 podílet na celkové spotřebě paliv plnými deseti procenty. "Tohoto cíle nebude zřejmě moci být dosaženo bez dovozu bioetanolu a dalších biopaliv především z Jižní Ameriky. Evropa dosud nemá dost vlastních zpracovatelských kapacit. Proto Evropská banka pro obnovu a rozvoj hodlá investice do těchto zpracovatelských kapacit masivně podporovat," řekl Lecavalier. Celkově se v letech 2006-2007 podle něho ve světě investuje do zpracovatelských kapacit na paliva z obnovitelných zdrojů 24 miliard dolarů, tj. přibližně 500 miliard korun.

V České republice se program biopaliv teprve připravuje. Podle sněmovnou schválené novely zákona o ovzduší by se metylester řepkového oleje (MEŘO) měl přimíchávat v objemu dvou procent do nafty od září tohoto roku, biolih do benzinu pak od začátku příštího roku. Zatím totiž v případě biolihu není legislativně ošetřena možnost rozsáhlých daňových úniků.

U nás bez podpory

Vzhledem k tomu, že vláda i poslanci rozhodli, že výroba biopaliv nebude státem na rozdíl od okolních států nijak podporována, biopaliva zřejmě zkrátí zisky výrobcům paliv a zdraží například benzin zhruba o 20 až 30 haléřů na litr, tvrdí například generální ředitel Parama a šéf České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) Ivan Ottis. V případě pardubické společnosti podle něj půjde o desetinu letošního plánovaného zisku.

"Myslíme si, že novela zákona poškodí české rafinerie," řekl Ottis. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu se proto bude snažit tlačit na vládu, aby zákon v budoucnu přehodnotila. "Například slovenská a polská vláda výrobce biopaliv podpořila, výrobci jsou podporováni i v Německu, pokud přidávají více než 2 procenta biosložky," řekl Ottis. "Budou mít oproti českým výrobcům nižší výrobní náklady. Díky subvenci mohu dodávat na český trh. Obáváme se, že část nebo celé náklady ponesou české firmy samy," řekl Ottis.

Kromě podpory výrobců některé evropské státy podporují i motoristy, kteří se rozhodnou opatřit si vůz, který jezdí na bionaftu či bioetanol. "Například ve Švédsku mohou vozy s pohonem na biopaliva parkovat všude zadarmo," uvádí zástupce automobilky Ford, která na pražské konferenci vystavuje vozy Ford Flexifuel, jezdící na palivo E85, obsahující 85 procent bioetanolu a 15 procent benzinu. Na palivo E85 bude moci jezdit i jedna z verzí nového Fordu Mondeo. Vozidla Ford Flexifuel si lze pořídit už v 11 evropských zemích, v České republice, kde je program biopaliv zatím v plenkách, dosud ne.

Novelu zákona o ochraně ovzduší přijala sněmovna na počátku května. Bude se jí ještě zabývat Senát a poté půjde k podpisu prezidentu republiky. Poslanci také přijali pozměňovací návrh, podle něhož toto procento vzroste od 1. ledna 2009 z 2 procent na 4,5 procenta.