Diskuse na ASZ ČR s ministrem zemědělství Markem Výborným

Na druhé říjnové jednání Předsednictva ASZ ČR přijal pozvání ministr zemědělství Marek Výborný. Zástupci Asociace s ním chtěli projednat zejména stav plnění vládního programového prohlášení, postoj ministra k prioritám naší organizace a také možnou další spolupráci. Vládní působení je nyní zhruba ve své polovině, a pokud mají být do praxe uvedeny alespoň některé systémové změny, není možné práci na legislativních změnách odkládat.

Asi nejvyhledávanější zprávou pro sedláky je termín vyplácení podpor. Ministr potvrdil, že v letošním roce nebudou vypláceny zálohy na přímé platby, jak po žádosti Asociace oficiálně tento týden informoval také Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). To bude pro mnohé zemědělce velký problém vzhledem k závazkům, které mají například v podobě splátkových kalendářů, a sedláci, jež většinově vedou daňovou evidenci, potřebují vědět, s čím mohou počítat. Členové Předsednictva proto ministra alespoň požádali, aby rozhodnutí byla vydávána co nedříve, a současně, aby SZIF poslední platby před koncem roku odesílal nejdéle do 20. prosince, což ministr přislíbil. SZIF zdůvodnil zpoždění plateb náročnou implementací nových podmínek dotační politiky, což jistě všichni zemědělci potvrdí, protože právě na ně tyto nové požadavky v letošním roce dopadly nejvíce. Lepší orientaci ve spleti podmínek a termínů, které se na jednotlivé půdní bloky vztahují, by určitě usnadnilo softwarové řešení, pokud by se konkrétní podmínky zobrazovaly přímo v LPIS u každého bloku.

Ministr Výborný také informoval o vývoji přípravy nové erozní vrstvy, kde byl s ministrem životního prostředí dojednán odklad tak, aby byla nová pravidla uplatňována až od setí ozimů v příštím roce. V roce 2024 by tak neměly do SEO ploch spadnout žádné nové plochy. Nová erozní vrstva by v LPIS měla být funkční do konce letošního roku a pracuje se na detailním popisu možných protierozních technologií, kde ASZ apeluje na to, aby bylo možné erozi předcházet s využitím prostorových řešení bez nutnosti investovat do nákladné techniky, tj. například zmenšením půdních bloků nebo zakládáním zasakovacích pásů. Za velmi potřebné také považujeme, aby byla konečně postihována jen skutečně projevená eroze na základě již platné protierozní vyhlášky. Asociace se obává, že byť se podařilo zohlednit navrhované splnění podmínky pomocí velikostního a prostorového uspořádání, nebudou sedláci schopni v tak krátké době pořídit potřebnou protierozní technologii, a proto požaduje odklad o něco delší, než chystá MŽP.

Zpětnou vazbu dalo Předsednictvo panu ministrovi také k právě proběhlému 1. kolu Programu rozvoje venkova, kde nebylo možné žádat o dotaci na klasické stroje na sklizeň pícnin a některá preferenční kritéria byla nastavena vstřícně pro větší a zavedené farmy, jak upozorňuje ASZ opakovaně – například preference podniků, které mají značku kvality nebo upřednostnění na základě výše plateb sociálního pojištění. Ministr přislíbil zachování kofinancování PRV ve výši 65 % z národních zdrojů a požádal o zaslání písemných připomínek, které zohlední při úpravě pravidel pro druhé kolo.

Jedním z vládních slibů, které se zdají být poměrně blízko k naplnění, je novelizace mysliveckého zákona ve prospěch vlastníků a hospodářů. Snahou je zejména snížit minimální výměru honitby s výjimkou honiteb Vojenských lesů a statků a také možnost udělování povolenek zemědělcům v případě, že hospodaří v rámci honitby. Ministr plánuje návrh předložit na vládu nejpozději v únoru, nicméně nechtěl sdělit přesné aktuální parametry návrhu. Právě dotažení novely mysliveckého zákona považuje Asociace za velmi důležité nejen pro zemědělské, ale i lesní pozemky, kde jsou mnohdy až 90% škody na výsadbách.

Za naprosto zásadní slib, který vláda naopak zatím bohužel neplní, považuje Asociace sledování propojenosti podniků a zastropování jak přímých, tak investičních dotací. V mnoha regionech České republiky tak stále přibývá případů investičního skupování zemědělských podniků právě proto, že se to investorům, díky jistotě příjmu dotací na neomezený počet hektarů, vyplatí. Stát tak bohužel nepřímo podporuje další koncentraci zemědělské výroby a ohrožení potravinové bezpečnosti. Velmi benevolentně nastavené zastropování u investičních dotací, kde může jeden podnik čerpat až 200 milionů korun za jedno období, a přitom není zjišťováno propojení konečných příjemců veřejných peněz, rovněž nelze považovat za splnění slibu. Stropy jsou navíc ještě posunuty u opatření, která se týkají welfare zvířat, jež ASZ považuje za neefektivně nastavené. Pan ministr přislíbil, že se bude myšlenkou zabývat.

Marek Výborný také avizoval obnovení činnosti pracovní skupiny pro zákon o rodinných farmách a projednání návrhu Asociace s tím, že zákon bude mít jeho podporu v případě, že se ukáží jeho pozitivní stránky. Jedním z jeho mnoha konkrétních pozitivních dopadů na farmy rodinného typu se diskutovalo třeba například vyřešení povinného odborného vzdělání i u dětí, které na farmě od malička vyrůstají a považují za důležitější pro vedení farmy vystudovat například ekonomii nebo řízení podniku, protože zemědělskou praxi mají dávno přirozeně zažitou z domova.

Během téměř dvouhodinového jednání byla zmíněna i řada dalších témat, které už ale nebylo možné detailněji rozvést – například daňové záležitosti, konkrétní možnosti snížení byrokracie nebo uvedení porážek na pastvině do praxe. Další příležitost k jednání s ministrem zemědělství však budou mít nejen členové Předsednictva už na podzimní Radě ASZ ČR v jižních Čechách.

Veronika Jenikovská, tajemnice ASZ ČR